Kontinentální šelf: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (Robot: Přidávám be-x-old:Шэльф |
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
[[
'''Kontinentální (pevninský) šelf''' neboli '''pevninský práh''' je označení pro okrajovou část [[kontinent]]u, která volně pokračuje pod [[moře|mořskou]] hladinu. Moře pokrývající tuto okrajovou část kontinentu se nazývají '''šelfová moře'''.
Řádek 8:
Šířka šelfu je velmi rozdílná, od několika kilometrů až po 1300 km. Stejně tak rozdílná je i hloubka šelfových oblastí, která se pohybuje od 55 m ([[Patagonský šelf]]) po 500 m na pobřeží [[Kanada|Kanady]] či [[Antarktida|Antarktidy]]. Průměrná hloubka šelfů je kolem 130 m.
Okraj šelfu může být proti pevninskému svahu ohraničen tektonicky ([[kontinentální svah
Podle [[mezinárodní právo|mezinárodního práva]] má nad zdroji v kontinentálním šelfu právo stát, který šelfu přiléhá. Celkově šelfy zabírají 8 % dna [[světový oceán|světového oceánu]]. Kdyby došlo k připočtení rozlohy šelfů k rozloze kontinentů, byl by poměr zastoupení zemského povrchu na 35 % (kontinenty tvoří 29,2%).
Řádek 14:
Využití šelfu je v centru pozornosti [[oceánografie]] z důvodu, že se zde nachází zásoby mnoha nerostných surovin (hlavně [[ropa]] a [[zemní plyn]], dále rýžoviska různých minerálů, ložiska fosforitů apod.).
== Šelfová moře ==
Šelfová moře jsou podstatně bohatší na živiny, než ostatní moře, protože do této hloubky probíhá [[fotosyntéza]] nejintenzivněji. Stala se tak místy tradičního [[rybolov]]u.
Řádek 47:
}}
{{Pahýl
[[Kategorie:Oceánografie]]
|