Skotská gaelština: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám pnb:سکاٹ گالی
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů; kosmetické úpravy
Řádek 67:
Po smrti královny [[Alžběta I.|Alžběty I.]] byl jejím nástupcem prohlášen skotský král [[Jakub VI. Stuart]] a r. 1603 byl korunován anglickým králem jakožto [[Jakub I. Stuart]]. Královský dvůr se přesunul do Londýna a s ním i většina ambiciózní skotské aristokracie. Skotsko tak přišlo o své přirozené kulturní centrum. Král Jakub navíc usiloval o centralizovaný stát a existence svébytné gaelské kultury a fakt, že část skotské populace hovoří skotskou gaelštinou, ideu celistvého Skotska narušovaly. Král se proto zasazoval o potlačení skotské gaelštiny a vydal v tomto směru i několik legislativních nařízení, postavení gaelštiny se týkají např. Ionské zákony (Statutes of Iona).
 
K úpaku gaelštiny výrazně přispělo i potlačení jakobitských povstání v r. 1715 a 1745. Rebelie měly na Vysočině a na Hebridách značnou podporu a následné represe se jich proto silně dotkly. Až do r. 1782 bylo zakázáno nosit [[Kilt|kilty]] a další součásti tradičního oděvu a hrát na [[Skotské dudy|skotské dudy]].
 
V 18. a 19. století také probíhaly odsuny obyvatelstva ([[Highland Clearances]]) z Vysočiny a Hebrid, aby se mohly pozemky, které dříve patřily jednotlivým rodinám, sloučit a použít jako pastviny pro výnosnější chov ovcí. První, relativně poklidná fáze odsunů spočívala zejména v stěhování obyvatelstva do pobřežních neúrodných oblastí a velkých měst, druhá, násilnější, v některých případech zahrnovala i vystěhování rodin či celých vesnic do Ameriky. Na tyto traumatické události reaguje řada tradičních básní a písní a vyjadřují se k nim i autoři jako např. [[Sorley MacLean]].
 
Odsuny, rozsáhlá emigrace, legislativní omezení a negativní postoj části společnosti ke skotské gaelštině způsobil rapidní pokles počtu mluvčích. Obrat nastal ve 20. století, kdy se skotské gaelštině začalo dostávat oficiální podpory. Od r. 1999 zasedá v Edinburghu obnovený [[Skotský parlament|skotský parlament]], který mimo jiné rozhoduje o většině otázek souvisejících s gaelštinou. Oficiálním orgánem, který má skotskou gaelštinu na starosti, je [http://www.gaidhlig.org.uk Bòrd na Gàidhlig]. Britská vláda navíc r. 2001 ratifikovala [[Evropská charta jazyků|Evropskou chartu minoritních a regionálních jazyků]], jíž se zavázala k podpoře a ochraně skotské gaelštiny, [[Velština|velštiny]], [[Skotština|skotštiny]] a [[Irština|irštiny]]. R. 2003 byla Charta ratifikována i vzhledem k [[Manština|manštině]] a [[Kornština|kornštině]].
 
V současné době je gaelština vyučovacím jazykem v některých školkách a školách, gaelská akademie Sabhal Mòr Ostaig nabízí i vysokoškolské programy vyučované plně v gaelštině. Univerzity v Edinburghu, Glasgow, Aberdeenu a Bonnu, stejně jako Univerzita Vysočiny a Západních ostrovů nabízí programy, kde lze studovat skotskou gaelštinu a kulturu gaelského Skotska.
Řádek 113:
 
 
{{Pahýl - lingvistika}}
{{Keltské jazyky}}