Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Poko (diskuse | příspěvky)
m →‎Život: nedoklep
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů; kosmetické úpravy
Řádek 23:
 
== Umění a kultura ==
Kardinál byl milovníkem umění, pompézní dvorské kultury a zábavy. K jeho oblíbeným letním rezidencím patřily zámky v [[Kroměříž|Kroměříži]]i, ve [[Vyškov]]ě a palác v Brně-Kobližné ulici, který pro něj přestavěl Mořic Grimm (dnes Mahenova knihovna). V Kroměříži založil kláštery řádu piaristů a kapucínů, kapli Bolestné Panny Marie a v tamní mincovně dával razit stříbrné i zlaté biskupské mince a medaile. Ve [[Vyškov (zámek)|Vyškovském zámku]] zřídil divadelní sál. Měl proslulou dvorskou kapelu, kterou vedl neapolský skladatel [[Alessandro Scarlatti]]. V letech [[1727]] - [[1737]] uspořádal řadu představení, uvedl celkem 20 italských oper [[neapol]]ského typu a 36 oratorií, především v Kroměříži. Z Vyškova jsou doloženy tři opery:<ref>Vyškovsko vlastivěda moravská</ref> ''Catone in Utica'', ''Die Gültigkeit Titi'' a ''Alessandro''. Ve sbírkách [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|Kroměřížského zámku]] a [[Vyškov (zámek)|vyškovského zámku]] jsou vystaveny dva Schrattenbachovy reprezentační portréty v oděvu kardinála, obě olejomalby na plátně.
Kardinál Schrattenbach byl pohřben v kapli Bolestné Panny Marie (dnes Schrattenbachova kaple) v chrámu sv. Mořice v Kroměříži. Jeho figurální náhrobek tam vytvořil sochař Ondřej Zahner.
Podle testamentu Schrattenbach zanechal umnělecké sbírky, klenoty a drahokamy. Především z jeho odkazu klenotů byla roku 1738 v dílně brněnského zlatníka [[Ondřej Vogelhund|Ondřeje Vogelhunda]] zhotovena unikátní zlatá monstrance, zdobená smaragdy a diamanty, zvaná [[Zlaté slunce Moravy]], dnes vystavená v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.
Řádek 39:
|soubor=Olomouc diocese.png}}
 
{{Pahýl - biografie}}
 
{{DEFAULTSORT:Schrattenbach, Wolfgang Hannibal von}}