Žofie Alexejevna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (Robot: Přidávám bg:София Алексеевна |
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Sophia Alekseyevna hermitage.jpg|thumb|upright=1.0|Žofie Aleksejevna ]]
'''Žofie Alexejevna''' (Софья Алексеевна, [[27. září]] [[1657]] [[Moskva]] - [[14. červenec|14. července]] [[1704]] tamt.) byla v letech 1682-1689 vladařkou [[Ruské carství|Ruského carství]]. Tato velmi energická, rozhodná a schopná žena se do ruských dějin nezapsala příliš pozitivně. Přesto jí však nelze upřít jedno prvenství a to, že se stala první ruskou vladařkou, která svými postoji nebývale ovlivnila budoucí vládu svého nevlastního mladšího bratra, pozdějšího cara [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]].
Řádek 7:
Postavení ženy v Rusku na přelomu 17. a 18. století nebylo příliš slavné. Ženy byly považovány za hloupé, neinteligentní a velmi naivní tvory, v nichž dřímalo již od narození zlo. Neměly žádná práva a běžnou součástí jejich života bylo bití, nejprve od otce, následně také od manžela. Situace příslušnic panovnického rodu vypadala trochu lépe, avšak zářivá budoucnost ruské princezny také nečekala. Žily v tzv. „těremu“, což byla uzavřená část paláce, kde se věnovaly různým ručním pracím, povídaly si či hrály karty. Romanovci své princezny dokonce ani neprovdávali, protože by tím mohla být ohrožena moc dynastie. Žofii tedy pravděpodobně čekal nevábný život uzavřený ve zdech paláce, bez dětí a bez manžela.
Roku [[1676]] zastihla Rus velmi smutná zpráva, car Alexejevič zemřel. Novým panovníkem se stal devatenáctiletý Fjodor III. Michajlovič, čímž se moci chopili Miloslavští. Avšak jejich triumf netrval příliš dlouho. Mladý car onemocněl tuberkulózou lymfatických uzlin a roku 1682 skonal. Byl zde však ještě Fjodorův vlastní bratr Ivan, s nímž ale Miloslavští příliš počítat nemohli, poněvadž trpěl slabomyslností. Jeden zahraniční diplomat o něm dokonce řekl: „Vypadá tak ohavně a ošklivě, že každého, kdo se na něj podívá, zabolí.“
Žofie věděla, že její dny na výsluní carské moci pomalu, ale jistě končí. S tímto se však panovačná princezna nechtěla smířit, a tak začala organizovat druhý palácový převrat. Svůj plán svěřila pouze těm nejvěrnějším – příbuzným Miloslavským a Tolstým, knížeti [[Vasilij Golicyn|Vasiliji Golicynovi]] a vojevůdci knížeti Ivanu Andrejeviči Chovanskému. Kde však měla získat vojáky, tu nejpotřebnější sílu k převratu?
Řádek 13:
V polovině 16. století, v době vlády cara [[Ivan IV.|Ivana IV. Hrozného]], vznikla stálá ruská pěchota neboli střelci. Zpočátku jako elitní jednotky zvítězili v mnoha bitvách, postupně se však proměnili v carovu osobní gardu, která pobírala velmi vysoký žold a těšila se mnoha privilegiím. Velitelé střelectva však velmi často nevypláceli žold svým podřízeným, peníze si sami nechávali na pití a různé radovánky. Nespokojenost střelců pramenila také z neschopnosti náčelníka střelců, starého knížete Michaila Dolgorukého, postavit se proti rozkrádání žoldu vychytralými plukovníky.
Žofie však dokázala velmi dobře využít nespokojenosti střelců ve svůj prospěch. Posílala jim různé dary a vyslechla jejich stížnosti. Poté ještě začala se svými nejbližšími spojenci rozšiřovat po Moskvě různé lži. V tuto dobu se do Moskvy vrátil bojar Artamon Sergejevič Matvejev, kdysi velmi významný velitel střelců a především hlavní zprostředkovatel sňatku Natalie a Alexeje I. Miloslavští se tedy rozhodli co nejrychleji jednat. Dne [[15. květen|15. května]] [[1682]] byl zahájen převrat, střelci, se seznamem zrádců v rukou, se blížili ke Kremelskému paláci s křikem: „Naryškinové zabili careviče Ivana! Na Kreml! Naryškinové zabijí celou carskou rodinu! Do zbraně! Potrestejte zrádce!“
Masakrování střelců, které trvalo do 17. května, přineslo velké množství obětí, drancování a ničení. Carská rodina musela dokonce vydat bratra regentky Natalie, Ivana Naryškina, který byl nejprve za smyšlené „spiknutí“ krutě mučen a poté kusy jeho těla nabodány na kůly.
Řádek 41:
*{{ru}} [http://slovari.yandex.ru/~книги/БСЭ/Софья%20Алексеевна/ Životopis ve Velké sovětské encyklopedii]
{{Pahýl
[[Kategorie:Pravoslavní panovníci]]
| |||