Ovládnutí Anglie Normany: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 7911412 uživatele 188.75.184.1 (diskuse) zrušena - exp
Řádek 27:
Na rozdíl od [[Dánsko|Dánů]], kteří po ovládnutí země vyhlásili daně, ale ponechali vlastnictví půdy původním majitelům, Normané očekávali od Viléma za svou podporu půdu a tituly. Proto, asi poprvé v anglické historii, Vilém vyvlastnil téměř veškerou půdu v Anglii a přivlastnil si právo disponovat s ní podle své vůle. Nejdříve zabavil půdu šlechtickým rodům, jejichž členové bojovali na Haroldově straně a většinu přidělil svým soukmenovcům (ačkoli některým rodům umožnil ''odkoupit'' svou půdu a tituly zpět). Tyto konfiskace vedly ke vzpourám a pro jejich potlačení a také jako obranu proti vpádům Dánů nechal Vilém postavit po celé zemi řadu opevněných hradů s trvalou vojenskou posádkou.
 
I po překonání první vlny odporu upevňovali Normané svou moc například tím, že pokud zemřel vlastník půdy bez dědiců, mohl král určit dědice podle své vůle a často těmito dědici byli Normané. Tímto způsobem Vilém nahradil původní aristokracii a převzal kontrolu vyšší vrstvy společnosti. V roce [[10681086]], kdy byla dokončena [[Domesday Book|pozemková kniha]], jména francouzských vlastníků dominovala.
 
Výrazem úspěšného převzetí vlády nad Anglií je i to, že od roku [[1072]] až do roku [[1204]], Vilém a jeho následníci trávili většinu času mimo Anglii. Například v roce [[1072]] strávil Vilém asi 75% času ve Francii, protože byl nucen odrážet vnitřní vzpoury a útoky zahraničních mocností, a přesto byl schopen ovládat Anglii na dálku. Důležitou podmínkou byla soudržnost Normanských šlechticů a jejich oddanost králi (podepřena darováním půdy a titulů). Vilém také dodržoval pravidlo přidělování půdy po menších celcích a to jak v Anglii, tak i ve Francii, takže pokud by chtěl některý ze šlechticů zradit mohl by bránit v jeden okamžik pouze malou část svého vlastnictví.