* [[23. dubna]] - první písemná zmínka o [[Maňovice|Maňovicích]]
23.4.1366 - První písemná zmínka o Maňovicích - listina sepsaná Buškem z Oseka, kvůli sporům o hranice pozemků mezi ním, proboštem kláštera zderazského a farářem z Velkého Boru o lesy a hranice katastrů. Obě strany se dohodly, že rozhodnutí sporu svěří arbitrům a jejich rozhodnutí se podřídí, jinak strana, která by dohodu zrušila, je povinná druhé straně vyplatit 50 kop grošů pražských. Rozhodčími byli - plebán (farář) Verner z Horažďovic a děkan Albert z Malého Boru, Basko řečený Šilhéř z Lažan, Pešek řečený Kachovec z Újezdce, Mladota ze Záboří a Heřman řečený Lahoda z Kanice. Na pomoc byl přizván i kmeta - (nejstarší představitel selského rodu), Mach z Maňovic, který hranice mezi katastry Oseka, Maňovic a Velkého Boru dobře znal. Dvorec pana Buška i s původní vesničkou Osek, vyplenila husitská vojska v době obléhání hradu Rabí (1420), téhož roku byl vypálen i Klášter u Nepomuku. Lidé z vypálené vesničky Osek, která již nebyla nikdy obnovena, se přesídlili do nynějších Maňovic.
