Sáňčí: Porovnání verzí

'''Sáňčí''' je malá vesnice, která leží 46 km na východě od [[Bhópál]]u v centrální [[Indie|indické]] provincii [[Madhjapradéš]]. [[Madhjapradéš]] najdeme v severní oblasti Indie, avšak dnešní buddhistické památky nemají co společného s [[Gautama Buddha|Buddhou]]. Je tedy známá především díky svým [[buddhismus|buddhistickým]] památkám, které zde byly stavěny mezi [[3. století př. n. l.|3. stoletím př. n. l.]] až [[12. století]]m. Jedná se o to památky o kterých mnohdy nejsou ani zmínky ve starých spisech. Tyčí se zde jedny z nejzachovalejších buddhistických památek - jsou to mistrně zdobené [[Stúpa|Stúpy]](kopulovité mohyly, kláštěrykláštery a chrámy). Osudným se jim málem stalo až znovuobjevení v 19. století. Dnes je to velmi uznávaná oblast, která přitahuje jak mnoho turistů tak vědeckých znalců.

Nevýznamnější památkou Sánčí je na kopci tyčící se Velká stúpa, která je považována za nejstarší sakrální stavbu v Indii. Měří v průměru téměř sedmatřicet metrů a její plášť bez stříšky a hrotu se zvedá do výšky sedmnáct metrů. Byla postavena asi ve 2. století př. n. l. zvětšením stúpy Ašókovy. Korunuje ji chattra (deštník), který symbolizuje 3 klenoty buddhismu - Buddhu, dharmu a sanghu (mnišskou komunitu). K prosté kupoli přibyl ochoz a balustrádou a v prvním století 4 tórany (mistrovsky vyřezávané brány). Jsou vysoké asi 10 metrů a míří do všech světových stran. Trojité podélné trámy i svislé sloupy zobrazují velké množství lidských i zvířecích postav jsou propracovány do detailů a vyřezány v pískovci. Zobrazují scény z Buddhova života, vyprávění o jeho reinkarnacích, démonech např. rolník za pluhem, bitevní scény. K nejvýznamnějším reliéfům patří ten, na kterém je Buddha lhostejný ke svodům démona Mary, a také příběh o princi Makakapi Jataka, který zachránil 80 000 opic tím, že svým tělem překlenul řeku Gangu a vytvořil tak most, po kterém opice unikly nepřátelům. Na Ašókových basreliéfech je Buddha znázorněn jako strom. Vedle torany Ašóka je umístěn kamenný obelisk, který směřuje k jihu, což je jakýsi průvodce poutními místy. Zápisy na obelisku jsou vyryty v nejstarším indickém jazyce Páli. Stojí na podestě, kolem níž poutníci vždy vykonávají svou pochůzku. Na podestu lákají černé sochy meditujícího Buddhy. <br /><br />[[File:Sanchi3.jpg|Design of the 'Great Stupa' at Sanchi.]]<br /><br />

Stúpa 3, leží asi 60 metrů severně od Velké stúpy, byla postavena v 1. století. Jako by napodobovala Velkou Stúpu v malém měřítku, její tvorba byla skoro stejná jako v případě Velké stúpy za starých časů, kromě toho, že jeho Chhatra má jedinou vrstvu, na rozdíl od tří posledních. V malé komoře v této relikvii Stúpy byly nalezeny dva steatity s(kříňkyskříňky na popel), na kteréýchkterých bylo napsáno prvních deset učedníků Buddhy. Byly tam nalezeny také úlomky kostí, krystaly, ametysty, perly. Byly přeneseni do Británie ale nějaký čas poté se vrátily zpátky do Indie, kde jsou nyní uloženy v novém chrámů vystavěném na kopci vedle stúp.

Největší zásluhu na vzniknutí toho poutního místa mu dal právě indický císař [[Ašóka]] kolem 3.století př.n.l.. Vybudoval ho na počest sňatku se svou ženou. Císař [[Ašóka]] dal také poprvé vyhlásit buddhismus za státní náboženství. Dal vystavět první stúpy a vstyčitvztyčit leštěný pískovcový sloup. Později v následujících dvou stoletích ještě přibylo velmévelké množství stúp, chrámů i kláštěrůklášterů.

Po obejveníobjevení památek generálem Taylorem bylo opět Sánčí velkou senzací. Sánčí přitahovalo mnoho vědců, archeologů ale v neposlední řade také lovce pokladů. Sánčí bylo rozkradeno a poničeno.

Sloup je z čunarského pískovce a podobných jako tento, jich nechal postavil císař po celé Indii několik desítek. Nápisy na nich – '''Ašókovy edikty''' šířily mírumilovné myšlenky, ale poničený text na tomto sloupu má spíše vyhrožovat než šíritšířit mírumilovnost. Mnichy tak varuje před hříchy a hrozí jim trestem vyhoštění. Tento sloup je považován za dobře zachovaný i před znovuobjevení památek v 19. stol kde došlo k velkému poničení.

Můžeme zde také nalézt kláštery a chrámy, které spadají do rozlišných období vyznávání buddhistické víry. Chrám č. 18 je ze 7. stol. a můžeme na něm pozorovat jeho nezaměnitelný řecký vzhled a je to také důkaz o tom, že zde zanechal svůj odkaz i Alexandr Veliký. Chrám č. 17 je pravděpodobně jedním z prvních buddhistických chrámů. Skládá se ze čtvercové svatyně s plochou střechou, sloupcovímsloupovím a 4 pilířemipilíři. Interiér a tři strany exteriéru jsou hladké a nezdobené, ale přední sloupy jsou elegantně vyřezávané, což chrámu dodává "klasický" vzhled. Splývání asketického buddhismu a melodramatickými až teatrálními hinduistickými kulty se odráží v chrámech č. 45 a 47 na jižní straně kopce. Na vysokých reliéfech je Buddha obklopen božstvy řek Gangy a Jamuny, smyslnými tanečnicemi a dokonce i erotickými scénami, otvírajícími novou spirituální a uměleckou sféru, která dosáhla dokonalosti v podobě chrámů v Khadžuráhu. Další buddhistické a i brzy hinduistické struktury byla přidány do 12. století. S úpadkem buddhismu v Indii, památky v Sánčí vyšly z užívání a dostaly se do havarijního stavu.

V roce 1818 britský důstojník generál Taylor, byl první známý historik, který znovuobjevil Sánčí. Hodně amatérských archeologů a lovců pokladů zpustošilo toto místo, až od roku 1881 bylo zahájeno restaurování. V letech 1912 a 1919 struktury byly obnnovenyobnoveny a jejich současný stav byl pod dohledem Sir Johna Marshalla.

Dnes tyto památky (asi tři stůpy, několik chrámů atd.) jsou uvedeny mezi světové dědictví [[UNESCO]] od roku 1989.