Spartakovi skauti práce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Další zdroj, z něj heslo znovu rozšiřuji a sundavám pahýl. Dodělám později |
další kniha-zdroj do refů, doplněn zánik |
||
Řádek 55:
Hnutí se rozvinulo jak v českých zemích, tak na Slovensku. V polovině roku 1924 bylo registrováno 130 oddílů SSP s 4000 členy. V roce 1928 bylo Spartakových skautů práce zhruba 8 tisíc, po roce 1930 však došlo z různých důvodů (i odklon k trampingu) k odlivu členské základny.<ref name="Pionýr">Proletářský skauting, str. 21</ref> Spartakovi skauti práce převzali od předchozích ''Skautů práce'' časopis ''Oheň''. V roce 1925 pořádaný stanový tábor pod Týřovem spojili s uspořádáním své federální skautské školy.
I nadále byli organizováni pod Federací DTJ. Komunisté v té době chtěli všechny organizace, v nichž měli rozhodující slovo, spojit do [[Federace proletářské tělovýchovy]]. Její ustavující sjezd byl v lednu 1926 v Praze VII. Měsíčník ''Oheň'' byl zrušen. <ref name="DDT100">Dějiny dělnické tělovýchovy, str. 126</ref>
V období 1. republiky fungovalo v Československu 21 skautských organizací, sdružujících přes 130 000 členů. Byly roztříštěné nejen politicky, ale i pojetím skautinku Baden-Powela oproti E. T. Setona. Mimo největšího českého Junáka byl druhým největším německý ''Bund der deutschen Jugend - Reichsverbandsleitung'' s 25 000 členy.<ref name="DTV2">{{Citace monografie
| příjmení = Kössl
| příjmení2 = Krátký
| příjmení3 = Marek
| jméno = Jiří
| jméno2 = František
| jméno3 = Jaroslav
| titul = Dějiny tělesné výchovy II.
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok = 1986
| kapitola = Československé sportovní hnutí
| strany = 142
}}</ref>
== Zánik ==
V roce 1938, po Mnichovu byly tato i další levicově zaměřené organizace zapojené do ''Federace proletářské tělovýchovy'' úředně rozpuštěny.<ref name="Pionýrská">Tradice Pionýrské organizace SSM, str.26</ref> Stalo se tak vládním rozhodnutém 17. listopadu 1938.<ref name="DTV2">Dějiny tělesné výchovy II., str. 172</ref>
== Odkazy ==
| |||