Čandraján-1: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění, rozšíření kapitoly Sonda MIP, reference |
konstrukce, přístrojové vybavení |
||
Řádek 63:
}}</ref>
Zařízení bylo z mateřské sondy vypuštěno 14. listopadu 2008 proti povrchu Měsíce v oblasti jeho jižního pólu.<ref name="SPACE">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vítek
| jméno = Antonín
Řádek 79:
== Konstrukce ==
Tříose stabilizovaná sonda měla nepravidelný tvar se zhruba krychlovou základní částí o hraně přibližně 1,5 m. Byla vybavena jedním rozkládacím a výklopným panelem fotovoltaických baterií dodávajícím maximálně 700 W elektrické energie a dobíjejícím lithium-iontové akumulátorové baterie. Startovací hmotnost sondy vč. dvou pomocných raket a paliva byla 1304 kg, počáteční hmotnost na oběžné dráze kolem Měsíce byla 590 kg.<ref name="SPACE" />
Orientaci v prostoru zajišťovala dvě hvězdná čidla a systém gyroskopů. Větší změny orientace, korekce dráhy a navedení na oběžnou dráhu Měsíce prováděla sada pomocných motorků a hlavní motor LAM ({{Cizojazyčně|en|''Liquid Apogee Motor''}}) o tahu 440 N. Spojení se Zemí se dělo přes otočnou parabolickou anténu o průměru 70 cm.<ref name="SPACE" /> Sonda byla vybavena výkonným počítačem.
== Přístrojové vybavení ==
Sonda byla vybavena přístroji, zajišťujícími řadu experimentů:<ref name="SPACE" />
* panchromatická mapovací kamera TMC ({{Cizojazyčně|en|''Terrain Mapping Camera''}}) – šíře záběru 20 km, maximální prostorové rozlišení 5 m (Indie)
* hyperspektrální kamera pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast HySI ({{Cizojazyčně|en|''Hyperspectral Imager''}}) – zjišťování mineralogického složení lunárního povrchu (Indie)
* laserový lokátor LLRI ({{Cizojazyčně|en|''Lunar Laser Ranging Instrument''}}) – pro měření výšky sondy nad měsíčním povrchem (Indie)
* spektrometr HEX ({{Cizojazyčně|en|''High Energy X-ray Spectrometer''}}) – pro oblast tvrdého rentgenového záření (20 až 250 keV) (Indie)
* zobrazující spektrometr C1XS ({{Cizojazyčně|en|''Chadrayaan-1 Imaging X-ray Spectrometer''}}) – pro zjišťování chemického složení měsíčního povrchu (stanovení prvků Mg, Al, Si, Fe, Ti) (ESA, Velká Británie, Indie)
* spektrometr SIR-2 ({{Cizojazyčně|en|''SMART Near Infrared Spectrometer''}}) – pro zjišťování mineralogického složení měsíčního povrchu (ESA, Německo)
* detektor nízkoenergetických atomů SARA ({{Cizojazyčně|en|''Sub-keV Atom Reflecting Analyzer''}}) – pro zjišťování chemického a mineralogického složení měsíčního povrchu (ESA, Švédsko, Indie)
* detektor kosmického záření RADOM ({{Cizojazyčně|en|''Radiation Dose Monitor''}}) (Bulharsko)
* radiolokátor se syntetickou aperturou MiniSAR ({{Cizojazyčně|en|''Mini Synthetic Aperture Radar''}}) – určený především pro detekci podpovrchového vodního ledu (NASA, USA)
* zobrazující spektrometr M3 ({{Cizojazyčně|en|''Moon Mineralogy Mapper''}}) – pro studium mineralogického složení měsíčního povrchu a hledání případných stop vody (NASA, USA).
== Průběh mise ==
Řádek 88 ⟶ 104:
Dne 28. srpna 2009 řídící středisko ztratilo se sondou spojení a ta byla prohlášena za ztracenou. Mise tím byla předčasně ukončena.<ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/177628-indie-ztratila-kontakt-se-svou-jedinou-druzici-vesmirna-mise-skoncila.html Konec mise]
</ref>
== Poznámky ==
{{Space 40|článek=2008-052A - Chandrayaan 1|verze=2009-08-30 12:48:38 UT|autor=Antonín Vítek|autoři=}}
== Reference ==
| |||