Smazaný obsah Přidaný obsah
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám eu:Robotika
Řádek 26:
Za první moderní experiment s [[robot]]em lze považovat připojení počítače k jinak ručně ovládanému [[manipulátor]]u, které bylo zrealizováno jako doktorská práce H. A. Ernsta v letech [[1960]] - [[1961]] na [[Massachusetts Institute of Technology|MIT]]. Vybaven dotykovými a fotooptickými čidly přímo v dlani, byl tento robot schopen vyhledat a zvednout libovolný předmět, předem položený na stůl.
 
V polovině šedesátých let byly zahájeny vědecké experimenty s roboty ve třech k tomuto účelu specializovaných laboratořích v USA ([[Massachusetts Institute of Technology|MIT]], [[Stanford University|StanfordskáStanfordově univerzita]], StanfordskýStanfordův výzkumný ústav), o něco později též ve [[Spojené království|Velké Británii]] ([[University of Edinburgh|Edinburská univerzita]]) a na několik místech v [[Japonsko|Japonsku]] (laboratoře firem [[Hitachi]] a [[Mitsubishi]], Elektrotechnická laboratoř v [[Tokio|Tokiu]], [[Univerzita Waseda|Wasedská univerzita]] a další).
 
===== Systémy ruka-oko =====
 
Sestává z pohyblivé manipulační paže zakončené mechanickou rukou, z televizní kamery, pracovního stolu a z počítače. První takovéto systémy byly sestrojeny současně na [[Massachusetts Institute of Technology|MIT]] a na [[Stanford University|StanfordskéStanfordově univerzitě]].
 
Systém ruka-oko [[Stanford University|Stanfordské]] univerzity byl vybaven vidikonovou (kvantikonovou) [[Kamera|kamerou]], manipulační paží o šesti [[Stupeň volnosti|stupních volnosti]] s [[Elektrický pohon|elektrickým pohonem]], dále [[mikrofon]]em pro příjem řeči a [[počítač]]em. Původní úlohy realizované tímto systémem spočívaly ve stavbě struktur z kostek různých tvarů, náhodně rozhozených po stole. Náročnější úlohou byl známý [[hlavolam]], postavit čtyři kostky s různě obarvenými stěnami na sebe tak, aby se na žádné straně výsledného útvaru neopakovala tatáž barva. Tento hlavolam kladl větší nároky na zpracování vizuální informace, než na vyřešení vlastního problému. V pozdější době bylo stanfordského robota použito v montáži vodního čerpadla automobilu [[Ford Motor Company|Ford]] a byly prováděny experimenty se dvěma pažemi.
 
Systém ruka-oko [[Massachusetts Institute of Technology|MIT]] byl velmi podobný stanfordskému robotu. Typické [[experiment]]y spočívaly v analýze a napodobení struktur sestavených z kostek a vedly k rozvoji různých metod automatické analýzy scén sestávajících z [[mnohostěn]]ů.