Marguerite Duras: Porovnání verzí

Prostředí, se kterým se tak dospívající Marguerite seznamovala se pak stalo silnou inspirací pro její příští tvorbu. Také oba její bratři se později stali předobrazem jejích mužských postav, starší z nich těch zlých a mladší pak slabých, upínajících se k silnější ženě a neschopných vzdorovat osudu. Postava domorodého chlapce jménem Thanh, žijícího s nimi pod jednou střechou, se stala součástí jejích románů, ve kterých se vracela do tohoto období.

 

 

Za druhé světové války se ona i její muž zapojili do sítě protifašistického odboje, kterou řídil [[François Mitterrand]] (alias Morland), pozdější francouzský prezident. V r. 1944 byla jejich skupina prozrazena, její muž byl zatčen Gestapem a vězněn v koncentračních táborech. Jí se podařilo uniknout a čekání na jeho návrat pak popsala v deníku '''''Bolest''''' (La Douleur) [[1985]]. Po válce, na podzim r. 1945, se stala členkou komunistické strany, ze které ale v polovině 50. let vystoupila. Její politické názory, kromě protiválečných témat, se v její umělecké tvorbě neodrážely, vyjadřovala je více v četných článcích a rozhovorech pro tisk a také svou angažovaností proti válce v Alžíru, nebo při květnových událostech r. 1968 v Paříži.

== Spisy ==

=== Romány a vyprávění ===

* ''Nestoudníci'' (Les Impudents) [[1943]]

* ''Poklidný život'' (La Vie tranquille) [[1944]]

* ''Tím končím'' (C'est tout) [[1995]], česky [[1997]] - vyprávění

* ''Margueritina kuchyně'' (La Cuisine de Marguerite) [[1999]] (zakázaná kniha) - vyprávění

=== Překlady do češtiny ===

* ''Psát'' (Écrire), překlad: Anna Kareninová-Fureková, Praha: Arbor vitae, [[2002]], ISBN 80-86300-28-5

 

== Filmové režie ==

* ''Les enfants'' (1984)

* ''Il dialogo di Roma'' (1982)

* ''Détruire dit-elle'' (1969)

* ''La musica'' (1967)

Podle jejích děl bylo natočeno více než 60 filmů. Patrně nejznámější je film ''Milenec'' (L'amant) režiséra [[Jean-Jacques Annaud]]a z roku [[1992]], který byl nominován na [[Oscar]]a.