Verze z 11. 11. 2011, 08:02 editovat Gampe (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 49 945 editací m vlajka a jména států v infoboxu, oprava stránky ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 1. 2012, 20:44 editovat zrušit editaci Safírka (diskuse \| příspěvky) 151 editací m →‎Život Přejít na další porovnání →
Řádek 17: V dětství byl žákem [[Josef Förster\|Josefa Förstera]] (klavír) a [[Karel Förster\|Karla Förstera]](housle). Byli to děd a strýc [[Josef Bohuslav Foerster\|Josefa Bohuslava Foerstera]]. Ve čtrnácti letech byl přijat na varhanickou školu v [[Praha\|Praze]], studoval u [[František Zdeněk Skuherský\|Františka Zdeňka Skuherského]]. U svého strýce, hudebního nakladatele [[František Augustin ~~Urbáneki~~Urbánek\|Františka Augustina Urbánka]] se seznámil s předními českými hudebními skladateli: [[Antonín Dvořák\|Antonínem Dvořákem]], [[Zdeněk Fibich\|Zdeňkem Fibichem]], [[Karel Bendl\|Karlem Bendlem]], [[Josef Bohuslav Foerster\|Josefem Bohuslavem Foersterem]] aj. Po absolvování školy, až do roku [[1894]], hrál na [[housle]] a [[lesní roh]] ve vojenské hudbě 28. pěšího pluku v Praze. Odešel do [[Srbsko\|Srbska]] a stal se na další čtyři roky učitelem zpěvu na gymnáziu v [[Šabac]]i. Zde získal i první zkušenosti sbormistra smíšeného pěveckého sboru. Řádek 27: Vyvrcholením jeho kariéry se stal rok 1921, kdy byl jmenován sbormistrem Národního divadla, dirigentem činoherního orchestru a sbormistrem pražského ''[[Hlahol]]u''. S tímto souborem provedl v Praze vrcholná díla českého i světového kantátového a oratorního repertoáru. Mimo jiné nastudoval Devátou symfonii [[Ludwig van Beethoven\|Ludwiga van Beethovena]], ''[[Requiem]]'' [[Hector Berlioz\|Hectora Berlioze]], ''[[Stabat Mater]]'' Antonína Dvořáka, či ''Kantátu o posledních věcech člověka'' [[Ladislav Vycpálek\|Ladislava Vycpálka]]. Jako skladatel komponoval především vokální hudbu: písně, sbory a chrámové skladby. ==Dílo==

Jaromír Herle: Porovnání verzí