Březost: Porovnání verzí

Během kopulace je sperma samce vstříknuto do pochvy samice, spermie se aktivně pohybují směrem k vajíčku (ev. vajíčkům), ale jen jediná spermie může proniknout jeho obaly a splynout s ním. Oplozené vajíčko se začnězačne dělit, vznikající zygota postupně sestupuje vejcovodem do dělohy. Spermie i ovulovaná vajíčka mohou různě dlouhou dobu přežívat v pohlavních cestách samice, to ztěžuje odhad, kdy dojde k porodu (nelze určit, kdy přesně došlo k oplození), u některých [[netopýři|netopýrů]] a dalších savců je známo i [[utajené oplození]], kdy v sobě samice zadržuje životaschopné spermie i několik týdnů. U mnoha dalších savců (např. [[jelenovití|jelenovitých]]) se vývoj zygoty na několik měsíců zastaví. Tato tzv. [[utajená březost]] slouží k zajištění toho, aby se mláďata narodila do příznivých podmínek (= na jaře).

Zvláště u [[hospodářské zvíře|hospodářských zvířat]] se používá [[umělá inseminace]], kdy je sperma plemeníka vsříknutovstříknuto do pohlavních cest říjící se samice. Někdy se umělé oplození uplatní i v chovu psů, zvláště je-li vybraný plemeník ze zahraničí.

Zygota se v děloze uhnízdí do děložní sliznice a začnězačne se vyvíjet dále. U zvířat, které mají v jednom vrhu více mláďat, se zárodky rovnoměrně rozmístí do obou děložních rohů. Přesný způsob implantace je závislý na druhu savce, zygota se může celá zanořit do endometria nebo naopak zůstat na povrchu. Stejně tak míra, do které vyvíjející se zárodek naruší děložní sliznici, je u jednotlivých savců odlišná. U [[kopytníci|kopytníků]] například dojde jen k malému narušení stěny dělohy, maximálně dochází k erozi [[epitel]]u. Kontakt přes placentu, v tomto případě nazývanou [[pseudoplacenta]], je proto do jisté míry omezený, na druhou stranu při porodu nedochází ke [[krvácení]], jako je k tomu v případě, když vyvíjející se zárodek naruší podslizniční vazivo a cévy děložní sliznice.