Velkomoravská říše: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 7708886 uživatele 147.231.69.24 (diskuse) zrušena-nadb. io
Mrgumby (diskuse | příspěvky)
Zpřesnění formulací o zániku některých sídel a vymření Mojmírovců.
Řádek 112:
== Zánik ==
[[Soubor:Kostolec-hradisko.jpg|thumb|250px|Ruiny velkomoravského hradu [[Kostolec (hrad)|Kostolec]]]]
V roce [[894]] kníže Svatopluk zemřel. Za vlády jeho nástupce, [[Mojmír II.|Mojmíra II.]], bylo na Velké Moravě pravděpodobně ještě obnoveno staroslověnské biskupství, nicméně od říše se začaly odtrhávat některé kmeny (české kmeny se v roce [[895]] přidaly na stranu Východofranské říše a dále se odtrhly i kmeny v Lužickém Srbsku). Svatoplukův nástupce, syn Mojmír II., po urovnání vnitřního rozporu s bratrem Svatoplukem II. vyhrává několik bitev s Franskou říší, přičemž obě dvě tehdejší středoevropské velmoci střídavě užívají pomoci ugrofinských kmenů zpoza Karpat, které se po Svatoplukově smrti častěji objevují v Panonii. Zásadní bitva mezi Moravany a Maďary není známa. Patrně obsazovali, anebo byli poručeni králem Mojmírem II. nebo jeho výbojným bratrem Svatoplukem II. osídlit panonskou kotlinu a po roce [[907]] se už Velkomoravská říše v historických dokumentech nevzpomíná. Na omluvu Mojmíra II. je nutno říci, že v té době jeho říše nejspíše byla slabá kvůli sérii mohutných [[povodeň|povodní]], které na přelomu [[9. století|9.]] a [[10. století]] postihly její moravské a rakouské jádro a silně je zdevastovaly.{{chybí zdroj}}
 
Jestliže politicky Velká Morava k roku 907 zanikla, existují především archeologické důkazy, že některé sídelní, hospodářské a společenské struktury nebyly zcela rozbity a přežívaly dál během 10. století. [[archeologie|Archeologické]] výzkumy na některých místech na Moravě i Slovensku nenacházejí žádné znaky násilného konce těchto sídel., Násilnýnaopak konecdobytí sídelči vyplenění dokazují výsledky výzkumů vena [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starém Městě]],lokalitách [[Mikulčice-Valy|Mikulčicích]], [[Hradiště sv. Hypolita|Znojmě]] nebo [[Ducové na Pováží|Ducovém na Pováží]],. Bratislavě, Nitře, Děvíně atd.Zda Rodrod [[Mojmírovci|Mojmírovců]] pravděpodobněv takéobdobí zániku Velké Moravy vymřel nebo pokračoval dál.{{chybí zdroj}}není v písemných pramenech zaznamenáno.
 
Podle moderních teorií byl první historický český kníže [[Bořivoj I.]] († 889) dosazen na stolec knížetem Svatoplukem a pokřtěný s manželkou [[Svatá Ludmila|Ludmilou]] moravským a panonským arcibiskupem [[Svatý Metoděj|Metodějem]] († 885 Morava) (je zajímavé, že právě za jeho vlády je uznána svrchovanost Moravy v [[Čechy|Čechách]], což připomíná pozdější údělná panství na Moravě těch [[Přemyslovci|Přemyslovců]], kteří nedosáhli na pražský knížecí či královský stolec).