Tomáš Pospíchal: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: šablona |
m link fix |
||
Řádek 49:
Trénovat se Pospíchal nejdříve nijak cílevědomě nechystal, i když již v [[Rouen]]u se postupně stal úspěšným hrajícím trenérem. V domácích podmínkách začínal jako trenér v Břevnově, kde na divizní mužstvo aplikoval ligové metody. Vzorů měl nad sebou během hráčské kariéry dostatek. Ve Vítkovicích a Ostravě ho trénoval náročný [[Jaroslav Vejvoda]]. Během vojny zažil stříbrného z mistrovství světa v Itálii [[1934]] [[Štefan Čambal|Štefana Čambala]]. Šampionát v Chile absolvoval pod skvělým psychologickým vedením trenéra [[Rudolf Vytlačil|Rudolfa Vytlačila]]. V nově tvořeném týmu Sparty mu dal prostor již ve svých počátcích úspěšný [[Václav Ježek]].
První ligové zkušenosti na trenérském postu získával Pospíchal od října [[1972]] v Ostravě, kde přivedl Baník během jediného roku k vítězství v Českém a posléze i [[Československý pohár (fotbal)|Československém poháru]], přestože teprve studoval nejvyšší trenérskou třídu. Na jaře roku [[1975]] Baník prošel třemi koly až do čtvrtfinále [[Pohár UEFA|Poháru UEFA]], ale trenér přesto zamířil od nové sezóny do [[FC Viktoria Plzeň|Plzně]]. Mužstvo zde omladil a přivedl do něj technicky mimořádně nadaného záložníka [[Jan Berger (fotbalista)|Jana Bergra]]. Po změně vedení oddílu Pospíchal přešel v roce [[1977]] do Prahy k tamním Bohemians. Mužstvo, ve kterém se v daném období objevili [[Antonín Panenka]], [[Karol Dobiaš]], [[Přemysl Bičovský]], brankáři Borovička a [[Zdeněk Hruška|Z. Hruška]] a další, pod jeho vedením ročník od ročníku postupně stoupalo v konečné tabulce vzhůru. Vše vyvrcholilo v roce 1983 ziskem titulu mistra ligy a postupem do semifinále Poháru UEFA proti [[RSC Anderlecht|Anderlechtu Brusel]]. Hráči dříve přehlíženého klubu se rázem stali v drtivé většině reprezentanty. Pospíchal po deseti letech odešel z Bohemians v době, kdy již probíhala aféra úplatkářství a černých fondů.
Přešel v roce [[1987]] do [[SK Slavia Praha|Slavie Praha]], kde ovšem vydržel pro neshody s vedením pouhý rok. Tím se uzavřela i kariéra nesmlouvavého trenéra, který si zakládal na disciplíně a herní systém přizpůsoboval hráčům. Čím více se mužstvu dařilo, tím si dával větší pozor, aby v něm nenastalo nežádoucí uspokojení a klid.
| |||