Skřivan lesní: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m ČR->Česko
rozšíření článku
Řádek 2:
| barva= pink
| jméno= Skřivan lesní
| obrázek= Lullula arborea (Ján Svetlík).jpg
| šířka obrázku= 245px235px
| popis obrázku=
| status= LC
Řádek 19:
}}
 
'''Skřivan lesní''' (''Lullula arborea'') je středně velký druh [[pěvci|pěvce]] z [[Čeleď|čeledi]] [[skřivanovití|skřivanovitých]].
'''Skřivan lesní''' (''Lullula arborea'') je středně velký druh [[pěvci|pěvce]] z [[Čeleď|čeledi]] [[skřivanovití|skřivanovitých]]. Na první pohled se podobá [[skřivan polní|skřivanu polnímu]], od kterého se liší následujícími znaky: ocas má bílou špičku (ne okraje), zadní okraj křídla není bílý, kresba křídla je kontrastní (tmavé ruční krovky se světlými špičkami), široký krémový nadoční sahá až do týla. Hnízdí ve světlých jehličnatých lesích, především borových na písčitých půdách.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Svenson|jméno=L. a kol|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydavatel=Svojtka&Co|místo=Praha|rok=2004|isbn=80-7237-658-6|stránky=232-233}}</ref>
 
== Popis ==
V [[Česko|České republice]] hnízdí roztroušeně, výrazně početnější je v západní polovině státu. Vyskytuje se od nížin po horní hranici lesa. Celková početnost byla v letech [[2001]]-[[2003]] odhadnuta na 600-1100 párů.<ref name="CR atlas">{{Citace monografie|příjmení=Šťastný|jméno=Karel|příjmení2=Bejček|jméno2=Vladimír|příjmení3=Hudec|jméno3=Karel|titul=Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003|vydavatel=Aventinum|rok=2006|místo=Praha|isbn=80-86858-19-7|stránky=236-237}}</ref>
 
Podle mnoha milovníků ptactva, terénních ornitologů i starých ptáčníků je to náš nejlepší ptačí zpěvák (jakkoliv je krása zpěvu velmi subjektivní kategorie). V jeho zpěvu lidé cítí lyričnost a melancholii, kterou ani téměř dokonalý slavičí zpěv neobsáhne. Vyhrál i v anketě ČS rozhlasu, ve které mohli hlasovat všichni posluchači <ref>http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/18666</ref>
'''SkřivanVelikosti lesní'''vrabce (''Lulluladélka arborea''těla 13,5-15 cm). Shora je středněhnědý, velkýtmavě druhskvrnitý, [[pěvci|pěvce]]spodinu z [[Čeleď|čeledi]]bílou, [[skřivanovití|skřivanovitých]]končetiny žlutavě hnědé a slabý zobák šedohnědý se světlejším kořenem. Na první pohled se podobá [[skřivan polní|skřivanu polnímu]], od kterého se liší následujícími znaky: ocas má bílou špičku (ne okraje), zadní okraj křídla není bílý, kresba křídla je kontrastní (tmavé ruční krovky se světlými špičkami), široký krémový nadoční proužek sahá až do týla. HnízdíObě vepohlaví světlýchjsou jehličnatýchzbarvena lesích, především borových na písčitých půdáchpodobně.<ref name=svenson>{{Citace monografie|příjmení=Svenson|jméno=L. a kol|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydavatel=Svojtka&Co|místo=Praha|rok=2004|isbn=80-7237-658-6|stránky=232-233}}</ref>
Skřivan lesní patří mezi silně [[ohrožený druh|ohrožené druhy]] ptáků.<ref>http://www.cso.cz/index.php?ID=10</ref> ale jeho početnost je (po nápadném poklesu v 70. - 90. letech 20. století) v posledních desetiletích stabilní <ref>http://www.cso.cz/index.php?ID=1219</ref>
 
Zpívá hlavně v letu (ve výšce 100-150 m), ale také na stromech nebo na zemi. Zpěv je daleko slyšitelné, flétnovité ''lylylylydadadyldadyldyldyldl'', přednášené nejintenzivněji časně ráno, ale i v noci.<ref name=svenson/><ref name=fauna>{{Citace monografie|příjmení=Šťastný|jméno=Karel|příjmení2=Hudec|jméno2=Karel a kol.|titul=Fauna ČR Ptáci 3/I|místo=Praha|vydavatel=Academia|rok=2011|isbn=80-200-0382-7}}</ref> Podle mnoha milovníků ptactva, terénních ornitologů i starých ptáčníků je to naš nejlepší ptačí zpěvák (jakkoliv je krása zpěvu velmi subjektivní kategorie). V jeho zpěvu lidé cítí lyričnost a melancholii, kterou ani téměř dokonalý slavičí zpěv neobsáhne. Vyhrál i v anketě [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]], ve které mohli hlasovat všichni posluchači.<ref>{{Citace elektronické monografie|vydavatel=Český rozhlas|příjmení=Formánek|jméno=Jiří|titul=Skřivan lesní - Hlas pro tento den|url=http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/18666|datum přístupu=2012-01-01}}</ref>
 
== Rozšíření ==
 
Hnízdí ve většině Evropy, na [[Blízký východ|Blízkém východě]] a v severní Africe. Částečně tažný, zimuje v západní Evropě a [[Středomoří]].<ref name=fauna/>
 
V [[ČeskoČR|České republice]] hnízdí roztroušeně, výrazně početnější je v západní polovině státu. Vyskytuje se od nížin po horní hranici lesa. Po silném poklesu v druhé polovině [[20. století]] dochází místy k opětovnému růstu populace. Celková početnost byla v letech [[2001]]-[[2003]] odhadnuta na 600-1100 párů.<ref name="CR atlas">{{Citace monografie|příjmení=Šťastný|jméno=Karel|příjmení2=Bejček|jméno2=Vladimír|příjmení3=Hudec|jméno3=Karel|titul=Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003|vydavatel=Aventinum|rok=2006|místo=Praha|isbn=80-86858-19-7|stránky=236-237}}</ref>
[[Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v Česku|Zvláště chráněný]] jako silně ohrožený druh.<ref>{{Citace elektronické monografie|vydavatel=Česká společnost ornitologická|titul=Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR|url=http://www.cso.cz/index.php?ID=10|datum přístupu=2012-01-01}}</ref>
 
Hnízdí ve světlých jehličnatých lesích, především borových na písčitých půdách, na vřesovištích, ve starých sadech aj.<ref name=svenson/><ref name=fauna/>
 
== Potrava ==
 
Potrava je smíšená, její složení závisí na sezóně. Brzy zjara převažují zelené části rostlin, v létě drobní [[bezobratlí]] a na podzim semena. Potravu hledá na zemi nebo na nízkých rostlinách, případně ve svrchní vrstvě půdy.<ref name=fauna/><ref>{{Citace elektronické monografie|vydavatel=ARkive|titul=Woodlark (Lullula arborea)|url=http://www.arkive.org/woodlark/lullula-arborea/|datum přístupu=2012-01-01}}</ref>
 
== Hnízdění ==
 
Hnízdí většinou 2x, někdy i 3x ročně v březnu až červenci. Hnízdo je dobře skryté na zemi. Snůška čítá 4 (2-6) špinavě bílá, hustě jemně hnědě, šedohnědě nebo šedočerveně skvrnitá vejce o velikosti 21,2 x 15,7 mm. Inkubační doba trvá 13-15 dnů, na vejcích sedí samotná samice. Mláďata krmí oba rodiče. Hnízdo opouští normálně ve stáří 10-13 dnů, při vyrušení i dříve.<ref name=fauna/><ref name=dungel>{{Citace monografie|příjmení=dungel|jméno=Jan|příjmení2=Hudec|jméno2=Karel|titul=Atlas ptáků České a Slovenské republiky|rok=2001|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=978-80-200-0927-2}}</ref>
 
== Reference ==
<references />
 
== Související články ==
{{Pahýl - ornitologie}}
 
* [[Seznam ptáků v Česku]]
{{Sisterlinks
|commons=Lullula arborea
Řádek 61 ⟶ 81:
[[lt:Ligutė]]
[[nl:Boomleeuwerik]]
[[nn:Trelerke]]
[[no:Trelerke]]
[[pcd:Piotaloue]]
Řádek 68 ⟶ 87:
[[pt:Cotovia-pequena]]
[[ru:Лесной жаворонок]]
[[rue:Лїсовый жайворонок]]
[[sk:Škovránik stromový]]
[[sv:Trädlärka]]