Trávník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
reference |
přidání textu |
||
Řádek 34:
Největším problémem pak je celkové rozšíření obliby trávníků, a to zejména celková plocha sterilních trávníků v poměru k velikosti plochy ponechané člověkem k samovolnému rozvoji.
== Travnaté zpevněné plochy ==
Travnaté zpevněné plochy, ať už jako trávník, nebo tvořené pomocí zatravňovacích dlaždic, bývají vytvářeny v bezprostřední návaznosti na obydlí jako významné estetické a účelové prvky, které významně přispívají k celkové kvalitě venkovního prostředí. Travnatý zpevněný terén může plnit úlohu povrchu cest a pěšin i menších přírodních odpočívadel v okolí bazénů, otevřených ohnišť a všude tam, kde předpokládáme intenzivnější šlapání a kde přitom není vhodné použít dlážděný povrch.
Pro odolnost zpevněné trávníkové plochy proti šlapání má značný význam podkladová (nosná) vrstva, kterou zakládáme v tloušťce 10—15 cm. Její úlohou je vytvořit konstantně pevný a dostatečně únosný podklad i v době maximálního nasycení vodou. Požadavek na minimální nebo raději žádnou biologickou aktivitu, malou propustnost a značnou tuhost této vrstvy je opačná vůči běžným nárokům u ostatních trávníků a omezuje životnost intenzívně zatěžovaného trávníkového drnu.
Povrchovou dešťovou nebo zálivkovou vodu odvádíme z povrchu trávníku kolmými, 3 — 5 cm širokými štěrbinami vyplněnými pískem nebo drobným štěrkem. Štěrbiny jako drenážní rošt procházejí celou trávníkovou plochou a ústí do filtrační vrstvy, která je současně zásobní vrstvou zadržené vody.
Filtrační vrstva je zakládána v tloušťce 3 — 8 cm a v suchých oblastech až 10 cm. Její úlohou je zadržet jemné částice půdy. Filtrační vrstva má dostatečnou schopnost jímat a zadržovat vodu, která je později v době sucha k dispozici trávníkovému koberci. Filtrační vrstvu lze připravit smícháním rašeliny a písku v poměru 3 :1.
Drenážní vrstva, o síle 10—15 cm, se zakládá z hrubého štěrku nebo oblázků. Úlohou drenážní vrstvy je odvést přebytečnou vodu mimo profil zpevněné trávníkové plochy do vhodného drenážního systému nebo do vsakovacích jímek. Tam, kde je nebezpečí vzniku přebytku vody vlivem časté srážkové činnosti, postačí vybudovat 3cm filtrační vrstvu. Pod drenážní vrstvu se pokládají drenážní trubky do mělkých rýh , které bezpečně odvádí přebytečnou vodu.
Výsev travního semena ve vhodném druhovém složení je posledním, ale velmi významý úkon při zakládání trávníkové plochy. Vyséváme jen takové druhy travin, které mají dobrou regenerační schopnost a jsou odolné proti sešlapávání. Nejvhodnější je [[lipnice luční]] (''Poa pratensis''), [[jílek anglický]] (''Lolium perene'') a [[kostřava červená výběžkatá]] (''Festuca rubra'' genuina). Kromě těchto trav je vhodné přidat do trávníkové směsi [[psineček výběžkatý]] (Agrosíis stolonifera), [[psárku luční]] (''Alopecurus pratensis'') a [[jetel plazivý]] (''Trifolium repens'').
Travní směs by se měla skládat z jednotlivých druhů v takovém hmotnostním poměru, který umožňuje za daných vegetačních podmínek dobrý počáteční růst a vývoj travního porostu. Později, často bez ohledu na vyseté druhy a jejich vzájemný procentický poměr ve výsevku, se pod vlivem vegetačních podmínek, intenzity šlapání apod.
== Související články ==
| |||