Choť: Porovnání verzí

Přidáno 1 512 bajtů ,  před 8 lety
upr.
(SSJČ)
(upr.)
'''Choť''' je [[obourodost|obourodý]] knižní výraz pro [[manžel]]a nebo [[manželku|manželku]].
'''Choť''' je knižní výraz pro [[Manželství|manžela]] nebo manželku. Podle některých zdrojů se toto slovo v současném běžném jazyce používá výhradně ve spojení s manželem nebo manželkou velmi významné osobnosti, např. krále nebo prezidenta, nebo v žertu.<ref>http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/87240 CHOŤ</ref><ref>http://www.e-kniha.com/proc-potentati-chodi-s-choti.html Proč potentáti chodí s chotí</ref> Internetová jazyková příručka ÚJČ uvádí slovo jako synonymum slov ''manžel'' a ''manželka'' bez omezení užití,<ref>http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=cho%C5%A5&Hledej=Hledej</ref> [[Slovník spisovného jazyka českého]] uvádí obě slova jako knižní, ale rovněž bez uvedeného omezení.<ref>http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php (nutno zadat "choť" do vyhledávacího políčka)</ref>
 
== Slovníkové výklady a charakteristiky ==
Podle [[Jiří Rejzek|Jiřího Rejzka]] má slovo původ ve staroruském a staroslověnském slovu chot, které znamenalo touha, žádost nebo také milenec nebo milenka.
[[Slovník spisovného jazyka českého]] uvádí slovo jako knižní, s příklady užití „rodiče jejího chotě“ a „choť presidenta republiky“, slovo „choť“ používá též k výkladu slov manžel, manželka, kněžna, královna, císařovna, císařová, vévodkyně, velkovévoda, chotí nazývá slovník též [[Orfeus|Orfeovu]] ženu.<ref>[http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php Slovník spisovného jazyka českého], ed. [[Bohuslav Havránek]] a kol. (nutno zadat "choť" do vyhledávacího políčka)</ref> Internetová jazyková příručka ÚJČ slovo pouze vysvětluje synonymy ''manžel'' a ''manželka'', aniž by zmiňovala stylovou příznačnost.<ref>[http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=cho%C5%A5&Hledej=Hledej Internetová jazyková příručka], Jazyková poradna ÚJČ AV ČR, 2008, kolektiv autorů, editor neuveden</ref> [[Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost]] charakterizuje výraz v obou rodech jako knižní a vykládá jej slovy manžel a manželka, bez příkladů použití.<ref>[[Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost]], Josef Filipec a kol., ÚJČ AV ČR, Academia, Praha, 1994</ref>
 
Podle [[Michal Novotný|Michala Novotného]], autora série knih o zákulisí zajímavých českých slov, se v současné češtině používá jen v oficiálních zprávách o vysoce postavených státnících, nebo v žertu.<ref name=novotny>Michal Novotný: [http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/87240 CHOŤ], Český rozhlas - Regina, 18. 9. 2003</ref> Podobné vymezení užití se objevuje i v samonákladové elektronické publikaci Miroslava Kazdy.<ref>[http://www.e-kniha.com/proc-potentati-chodi-s-choti.html Proč potentáti chodí s chotí], 100+1 proč, e-kniha.com, nedatováno, jako autor webu a textů na něm uveden Miroslav Kazda</ref>
 
Podle [[Jiří Rejzek|Jiřího Rejzka]] pochází slovo choť se staročeského slova chot (manžel, manželka, ženich, nevěsta) a souvisí se staroruským a staroslověnským slovem choť, které znamenalo touha, žádost nebo také milenec nebo milenka, a je příbuzné s českými slovy „chtít“ (praslovansky „chotět“) či „chuť“.<ref>Jiří Rejzek: ''Český etymologický slovník'', LEDA, Voznice, 2001</ref> Machek a Holub s Lyerem v dřívějších výkladech spekulovali o souvislosti s německým Gatte (manžel).<ref name=novotny />
 
==Externí odkazy==