Polock: Porovnání verzí

Přidáno 16 bajtů ,  před 8 lety
m
napřímení odkazu
m (r2.7.1) (robot přidal: hr:Polock)
m (napřímení odkazu)
Kronika „[[Pověst dávných let]]“ zmiňuje Polock k roku 862 a od 10. do 12. století byl sídelním městem polockých knížat, kteří ovládali podstatnou část dnešního Běloruska. Nejmocnější z nich [[Všeslav Brjačislavič]] vládl v letech 1044-1101 a pamětní nápis jeho syna Borise je dodnes na velkém balvanu u chrámu Svaté Sofie. Polock byl sídlem biskupa, původní katedrála byla postavena v letech 1044-1066, a v letech 1120-1173 žila v Polocku řeholnice [[Eufrosina Polocká]], která zakládala kláštery, opisovala knihy a podporovala umění. Zachovala se církevně slovanská kázání biskupa Cyrila Turavského (1130-1182).
 
Roku [[1240]] Polock podrobila litevská knížata a roku [[1307]] jej anektoval litevský velkokníže [[Vytenis]]. Kolem roku 1490 se zde narodil první běloruský tiskař [[František Skaryna]] (Skoryna), který své překlady biblických knih tiskl v Praze. Roku 1498 přijalo město [[Magdeburské právo]] a v [[Polsko-litevská unie|polsko-litevské unii]] od 1569 bylo sídlem vévody. Polock se stal místem ostrých politicko-náboženských střetů mezi ruským [[pravoslaví]]m a litevskými [[Řeckokatolikcká církev|uniaty]]. Roku [[1563]] Polock dobyl car [[Ivan Hrozný]], ale o 15 let později zase ztratil. [[Štěpán Báthory]] zde roku 1580 založil [[JezuitéTovaryšstvo Ježíšovo|jezuitskou]] kolej, jejímž prvním rektorem se stal [[Petr Skarga]]. Při prvním dělení Polska roku 1772 připadl Polock Rusku a ztratil na významu, roku 1812 za [[Napoleonské války|Napoleonských válek]] se blízko města odehrály dvě bitvy.
 
Když roku 1941 Polock dobyla německá armáda, žilo zde asi 45 tisíc obyvatel, z toho asi 60 % Židů; přežilo jich jen asi 550, ostatní byli vyvražděni. Podle Ottova slovníku zde bylo 23 synagog, z nichž žádná nezůstala. Při osvobozování v roce 1944 bylo město téměř úplně zničeno a po válce muselo být vystavěno znovu, zčásti jako satelitní Novopolock.
201 018

editací