Verze z 8. 7. 2011, 21:17 editovat MarkusAtomus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 150 editací Verze 7118790 uživatele 46.135.84.12 (diskuse) zrušena ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 12. 2011, 10:29 editovat zrušit editaci Jik jik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 4 157 editací m překlep Přejít na další porovnání →
Řádek 5: Nejznámějším kandidátem na teorii kvantové gravitace je [[M-teorie]] ([[teorie superstrun]], [[teorie p-brán]]). Pociťovanými nedostatky M-teorie jsou doposud velmi neostré formulace principů, mnohoznačné předpovědi, matematická složitost a slabý vztah k experimentu. Také hodnoty 19 parametrů [[standardní model\|standardního modelu]] částicové fyziky M-teorie neurčuje a jsou dány pouze empiricky. Nejde tedy dosud o teorii v pravém slova smyslu a písmeno "M" v názvu M-teorie bývá ironicky tlumočeno též jako "Murky" (temná, mlhavá). Jiné a poněkud konkrétnější verze teorie kvantové gravitace jsou známé pod názvem [[smyčková kvantová gravitace]], [[teorie spinových sítí]], [[teorie spinové pěny]], atd. I když bývají zmíněné teorie často stavěny do konkurenčního protikladu, lze rozpoznat společné základní rysy. Dominuje zejména společný předpoklad, že přirozený fyzikální prostor není tvořen [[bod\|body]] (útvary dimenze nula), nýbrž složitějšími jedno- či vícerozměrnými útvary. Hlavním smyslem tohoto předpokladu je ~~odstanit~~odstranit [[singularita\|singularity]], [[nekonečno\|nekonečna]], [[divergence]] a nepřirozené geometrické [[nespojitost\|nespojitosti]] z teorie. Tato myšlenka není nová a je vtělena již v [[projektivní geometrie\|projektivní geometrii]], [[liniová geometrie\|liniové geometrii]] [[Julius Plücker\|Julia Plückera]], nebo [[Cayleyova-Kleinova geometrie\|geometriích Cayleyova-Kleinova typu]], známých od konce [[19. století]]. Např. v posledně jmenované geometrii je fundamentální objekt tvořen obecnou komplexní kvadrikou (kuželosečkou), zatímco body, přímky a kuželosečky jsou chápány jako určité speciální (a singulární) případy, sestrojené z fundamentálního objektu. Základní arénou obecné teorie relativity je [[Riemannova geometrie]], vybavená [[metrická struktura\|metrickou strukturou]] (s obecně nenulovým [[tenzor křivosti\|tenzorem křivosti]]). Základní arénou kvantové mechaniky je geometrie komplexního [[Hilbertův prostor\|Hilbertova prostoru]], vybavená [[pravděpodobnostní struktura\|pravděpodobnostní strukturou]]. Hledání Teorie všeho lze chápat jako objevování takové geometrie, která je svorníkem obou těchto zdánlivě neslučitelných geometrií. Názory autorů na možnosti a vlastnosti takové Teorie všeho se doposud velmi liší.

Teorie všeho: Porovnání verzí