Miloslav Štědrý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m 29. ledna->29. leden |
m StB->Státní bezpečnost ČSD->Československé státní dráhy |
||
Řádek 7:
== Životopis ==
Štědrého rodiče, Eduard a Marie, vychovávali všechny své děti Boženu, Jiřinu, Vladimíra a Miloslava v duchu nové [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykovy]] [[Československá republika|Československé republiky]], tj. se silným zaměřením na pročeské národní cítění, smysl pro myšlenkovou svobodu a demokracii. Eduard Štědrý dokonce delší dobu působil v Tovéři v době tzv. „[[První republika|první republiky]]“ v zastupitelstvu obce. Miloslav byl jako dítě významně ovlivňován okolím, kde vyrůstal a pochopitelně též svou rodnou obcí, která v té době patřila k bohatým [[Hanáci|hanáckým]] vesnicím. Štědrý byl velmi talentovaný zejména v oblasti rozvíjejícího se oboru moderní chemie. Jeho schopnosti v této vědní oblasti si všimli i nadřízení při konání vojenské prezenční služby. Bohužel však Štědrého plánovanou kariéru v prvorepublikové armádě zhatil 15. březen 1939 a příchod německých vojsk. Další ránou pak pro něj bylo uzavření vysokých škol 17. listopadu 1939, kdy musel nuceně přerušit studium. V průběhu 2. světové války pracoval v závodě [[Milo]] a později jako výpravčí u [[Československé státní dráhy|ČSD]] v [[Olomouc hlavní nádraží|Olomouci]]. Okupaci [[Československo|Československa]] nesl stejně těžce jako většina obyvatelstva. Netrvalo dlouho a Štědrý se aktivně zapojoval do různých činností, kterými mohl v rámci svých omezených možností poškozovat nacistický režim. Pro podezření z ukrývání hledané osoby byl několikrát vyslýchán na olomouckém [[Gestapo|Gestapu]].
Ačkoliv se [[Tovéř]] nenacházela v oblasti tzv. [[Sudety|Sudet]], poválečná situace nedala sedlácké obci příliš klidu. Štědrý s nelibostí vnímal celorepublikové napětí vyvolávané mocenským vlivem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], které v konečném důsledku mělo zásadní vliv právě i na hanáckou vesničku. Ihned v roce 1945 vstupuje do (v té době jediné povolené „pravicověji“ smýšlející strany) [[Československá strana národně socialistická|Československé strany národně socialistické]]. Po válce je povýšen do hodnosti poručíka v záloze, avšak vzhledem k situaci, která se pomalu vyostřovala již neusiluje o kariéru v armádě. V soukromém životě začíná pracovat jako chemik v [[Brno|Brně]], [[Olomouc|Olomouci]] a později v [[Ostrava|Ostravě]]. V tomto oboru podal celou řadu zlepšovacích návrhů a byl spoluautorem patentů v chemické výrobě. Se svým bratrem Vladimírem Štědrým pomáhá mnohým sedlákům v okolí s opravou zemědělských strojů. Po vzoru svého otce se taktéž částečně angažoval ve veřejném životě. Podle hodnocení nadřízených měl výborné analytické myšlení, v práci byl neobyčejně vytrvalý a houževnatý. Jistou nevýhodou pro pozdější dobu strávenou v komunistických lágrech byla jeho přímost v osobním styku, nekompromisní a sebevědomý postoj, který nemusel vždy každému zcela vyhovovat.
=== Odbojová činnost ===
Miloslav Štědrý působil v odbojové skupině Ervína Nejdla jako radiotelegrafista. Organizace byla napojena na francouzskou tajnou službu [[SDECE]] se sídlem v rakouském [[Innsbruck|Innsbrucku]]. Bohužel skupina však byla řízena vysoce postavenými tzv. dvojími agenty pracujícími pro [[Státní bezpečnost]] Metodějem Skopalem a Bernardem Hruškou (později oba, pravděpodobně pod novou identitou, kterou od StB získali za zásluhy, zmizeli ve [[Francie|Francii]] a [[Spojené státy americké|USA]]). Postupem času Štědrý rozpoznal léčku a začal rozplétat a odkrývat aktivity StB v rámci této skupiny. Zjistil, že se vlastně jednalo o důmyslnou akci [[Státní bezpečnost|StB]] s cílem kontroly podřízených složek [[
=== Vězení ===
V červnu [[1952]] mu byl v procesu v rámci akce „Mýtina“ a „Štědrý“ původní navrhovaný trest smrti zmírněn a byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody a doživotní ztrátě občanských práv za velezradu, vyzvědačství, pokus o vraždu a maření úředního rozhodnutí. Je nutné podotknout, že následovaly další procesy ve kterých byla souzena spousta jeho spolupracovníků, ale také lidí, kteří mu tzv. „jen dali chléb“ odsouzena k mnoha letům odnětí svobody. [[Státní bezpečnost|StB]] měla své lidi prakticky všude a tak se postupně dozvídala o jeho spolupracovnících, ačkoliv Štědrý sám nic zásadního neprozradil. Jako vězeň A05852 poznal [[Uranové doly|Jáchymovské doly]], odkud se neúspěšně v roce 1952 a 1954 pokusil utéct. Byl také vězněn v [[Vojna (pracovní tábor)|táboře Vojna]] u [[Příbram|Příbrami]], ve [[Valdice (věznice)|Valdicích]] či v [[Leopoldov (věznice)|Leopoldově]]. Nikde se věznitelům nepodařilo zlomit jeho demokratické smýšlení a víru v osvobození ČSR západními státy. I ve [[vězení]] se snažil neustále narušovat komunistické hospodářství. Za cenu fyzických trestů, nekonečných samovazeb a korekcí odmítal plnit předepsané pracovní normy při těžbě uranu nebo v brusírně skla. Jeho povaha byla mnoha bachařům trnem v oku. Ve vězení byl spíše samotářský a nestýkal se s ostatními spoluvězni. Mnohokrát byl svědkem toho, kdy někteří z řad vězňů byli „donašeči“ a proto si udržoval od ostatních jistý odstup. V roce [[1957]] zrealizoval pomocí vlastního paklíče útěk z věznice ve Valdicích. Byl však později chycen a zadržen.
=== Po propuštění ===
Z vězení byl propuštěn až 6. dubna [[1964]] po 13 letech v době, kdy už v [[Československá socialistická republika|ČSSR]] bylo patrné určité uvolnění. Mnoho obyvatel obce však nadále žilo v obavách z možné [[perzekuce]] a tak se Štědrému raději vyhýbali. Po svém propuštění byl neustále (nejen) pod dohledem [[Státní bezpečnost|StB]] a musel se v pravidelných intervalech hlásit na stanici [[SNB]]. Nicméně i tak Štědrý nebyl zlomený a chtěl si dodatečně vyřídit neuzavřené účty s lidmi, kteří v padesátých letech donášeli na Státní bezpečnost a dostali tak spoustu obyvatel Tovéře včetně jeho samotného do vězení. Život Miloslava Štědrého však 9. 7. 1966 za záhadných okolností ukončil pád ze stromu při sbírání lipového květu v [[Dolany (okres Olomouc)|Dolanech]] na návsi. Podle některých verzí se mezi obyvateli [[Dolany (okres Olomouc)|Dolan]] mluvilo o autě, které se znenadání vyřítilo od [[Bělkovice-Lašťany|Bělkovic]], Štědrému podrazilo žebřík a ujelo. U neustále sledovaného člověka, který byl i nadále některým lidem nepohodlným, byl v podmínečném trestu a který mohl doživotně pracovat pouze v těžkém průmyslu, nebyl žádný zájem na prošetření.
== Odraz v médiích ==
|