Kupní síla: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m USA->Spojené státy americké |
m OSN->Organizace spojených národů HDP->Hrubý domácí produkt |
||
Řádek 84:
==== Monetarismus ====
[[Monetarismus]] vznikl někdy v padesátých letech [[20. století]] jako opozice k tehdy převládajícímu keynesiánskému chápání peněžních jevů. V sedmdesátých letech [[20. století]] se dostalo keynesiánství do krize a monetarismus byl postupně přijat jako platná teorie i díky skutečnosti, že jeho ideový vůdce [[Milton Friedman]] předpověděl [[stagflace|stagflaci]].<ref name=esej>[http://bbs.xf.cz/Esej/Monetarismus.doc. Monetarismus]</ref> Monetarismus přišel s ideou, že inflace je čistě peněžní jev<ref name=esej></ref>, to znamená, že je způsobena rychlejším růstem nabídky peněz než je růst reálného [[národní důchod|národního důchodu]].<ref>[http://www.seminarky.cz/Monetarismus-Milton-Friedman-a-Chicagska-skola-2774 Seminární práce na téma monetarismus]</ref> Podle této teorie je pro [[makroekonomie|makroekonomii]] klíčové, aby množství dlouhodobě peněz rostlo s růstem nominálního [[
Pro chápání kupní síly je v monetarismu klíčové pojetí peněz, které monetaristé pozměnili, alespoň v rámci makroekonomických úvah. Monetaristé posunuli chápání peněz, přesněji [[peněžní zásoba|peněžní zásoby]], tak jak ji dnes chápe [[FED]], to znamená. že za peníze je považován pouze agregát M-1 (tzn. pouze peníze které jsou mimo [[banka|banky]] [[plus]] peníze uložené v bankách bez [[výpovědní doba|výpovědní doby]]). Z toho přímo plyne, že jediným nástrojem jak lze podle monetarismu ovlivňovat množství peněz v oběhu. Monetaristé vzcházejí z [[kvantitativní rovnice směny]], kterou nejlépe ilustruje rovnice:
Řádek 108:
== Měření kupní síly ==
Kupní síla peněz se měří pomocí tzv. [[cenový index|cenových indexů]], obecně platí, že toto měření je nesmírně komplikované a občas i zpochybňované<ref>[http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/111 Globalizace a nerovnost]</ref>. Toto měření totiž vychází z cenových průzkumů a od šedesátých let [[20. století]] je prováděno ve všech zemích [[Organizace spojených národů|OSN]]. Kupní síla je počítána podle jakýchsi tabulek tzv. [[Penn World Tables]], které mají za cíl srovnat shodné služby a výrobky a vypočítat z nich nějakou hodnotu. Problematika tohoto měření a srovnávání pomocí Penn World Tables spočívá ve skutečnosti, že jsou vytvořeny na základě amerického či západoevropského způsob
u života<ref>Steve Dowrick a N. Gemmell in Industrialisation, Catching Up and Economic Growth; A Comparative Study Across the World's Capitalist Countries</ref>. To znamená, že jsou obsaženy služby běžné ve vyspělých státech, které jsou v chudých státech také dostupné, ale zpravidla velmi levné a pro drtivou většinu populace nezajímavé (např. [[masáž]]e). To ovlivňuje srovnání jednotlivých zemí, zmenšuje rozdíl mezi bohatými a chudými státy a zároveň zmenšuje vypovídací hodnotu srovnání. Na druhou stranu je třeba současnému modelu přiznat vysokou srovnávací hodnotu mezi zeměmi na podobné úrovni.
Výpočet se provádí pomocí srovnatelného a pro danou oblast dostatečně reprezentativního [[spotřební koš|spotřebního koše]]<ref name = europa>[http://europa.eu/abc/keyfigures/qualityoflife/index_cs.htm Europa.eu]</ref>, výsledek se však neudává v nějaké národní měně ale v [[PPS]] (purchasing power standard), což je imaginární měna tzv. standard kupní síly<ref>[http://www2.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/2400222133/$File/zkratky%20ceske.xls. Vysvětlení zkratek]</ref> - sloužící k vyjádření objemu ekonomických souhrnných ukazatelů při mezinárodním srovnávání<ref name= CSU>[http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program Evropský srovnávací program na stránkách ČSÚ]</ref>. Výhodou tohoto postupu je, že se tak eliminují cenové rozdíly mezi [[stát]]y, to znamená, že srovnáním [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na [[obyvatel]]e podle standardů kupní síly, vychází srovnání životní úrovně v těchto státech<ref name = europa></ref>.
== Parita kupní síly ==
| |||