Husova československá bohoslovecká fakulta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Literatura: link |
m ThDr.->Doktor teologie |
||
Řádek 2:
== Vzdělávání bohoslovců CČS v letech 1920-1950 ==
Po vzniku samostatné [[ČSR]] v roce 1918 její [[Národní shromáždění]] dne 8. 4. 1919 schválilo zákon o zřízení samostatné [[Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká|Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké]] v [[Praha|Praze]], autonomního ústavu se všemi právy i výsadami státní [[Vysoká škola|vysoké školy]], který se však nestal součástí [[Karlova univerzita|Karlovy univerzity]]. Od studijního roku 1921/22 k jejím posluchačům začali patřit také [[Bohoslovec|bohoslovci]] [[Církev československá husitská|Církve československé]], jejichž počet trvale rostl (v roce 1934/35 z celkového počtu 190 posluchačů [[Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká|HČEFB]] bylo 116 z [[Církev československá husitská|CČS]]). Uvedenému trendu neodpovídalo zastoupení teologů CČS v učitelském sboru fakulty, kde v letech 1923-1924 jako [[docent]] a 1925-1927 jako mimořádný [[profesor]] [[Systematická teologie|systematické teologie]] působil jen [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Karel Statečný]]. Vedení církve bylo tedy nuceno organizovat speciální kurzy z vlastní věrouky i oborů praktické [[teologie]], které probíhaly od roku 1922 ve skromné bohoslovecké koleji a později (od 1926) v nové budově ústředí církve v [[Praha-Dejvice|Praze-Dejvicích]].
Vzhledem k trvalému napětí na této evangelické fakultě a po neúspěšném jednáním se státní správou rozhodli vedoucí představitelé [[Církev československá husitská|CČS]] o zřízení vlastní samostatné ''Vysoké školy bohovědné CČS a jiných svobodných církví křesťanských'' v [[Praha|Praze]], jejíž činnost byla zahájena 26. 10. 1932. V jejím čele stál [[profesor]] [[Alois Spisar]] (systematická teologie), dalšími profesory se stali patriarcha [[Gustav Adolf Procházka]] (pastorální teologie), [[biskup]] [[Josef Rostislav Stejskal]] (novozákonní věda), Vilém Kloubek (církevní právo), Jan Plešinger (církevní dějiny), mimořádným [[profesor]]em pak byl [[František M. Hník]] (psychologie a sociologie náboženství). Ve funkcích [[docent]]ů na ní přednášeli Antonín Hradec (katechetika) a [[Miroslav Novák (teolog)|Miroslav Novák]] (starozákonní věda), lektory byli Jan Lomoz a Josef Pícha (farní administrativa, liturgika s církevním zpěvem). Projekt však nezískal oficiální státní uznání; v lednu 1934 se po náznacích možných kladných interních změn [[teolog]]ové i [[Bohoslovec|bohoslovci]] [[Církev československá husitská|CČS]] vrátili na [[Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká|HČEFB]], kde byla pak v následujícím roce zřízena ''sekce pedagogů CČS''. Prvním řádným [[profesor]]em za CČS pro obory věrouka a etika byl jmenován [[
Po uzavření českých vysokých škol okupačními úřady (1939-1945) probíhala výuka duchovenského dorostu [[Církev československá husitská|CČS]] pololegálními formami v různých kurzech, přednáškách, biblických hodinách a seminářích, organizovaných zejména [[Profesor|prof.]] [[František Kovář|Františkem Kovářem]] a jeho spolupracovníky jednak v dejvické koleji, ale i v některých pražských náboženských obcích.<br />
Již v červnu 1945 byla obnovena činnost [[Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká|Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké]] na základě právního stavu platného k 29. 9. 1938, v ''sekci pedagogů CČS'' v původních oborech působili řádní [[Profesor|profesoři]] [[Alois Spisar]], [[František Kovář]] a po návratu z londýnské emigrace [[František M. Hník]], suplenti [[Otto Rutrle]] (praktická teologie), [[Miroslav Novák (teolog)|Miroslav Novák]] (starozákonní věda), asistenturu pro obor církevní dějiny získal [[Miloslav Kaňák]]. Do funkce děkana společné [[Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká|HČEFB]] byli v poválečném období zvoleni [[Profesor|prof.]] [[Doktor|Dr.]] [[František M. Hník]] (1947-1949) a [[Profesor|prof.]] [[Doktor|Dr.]] [[František Kovář]] (1949-1950).
Řádek 12:
V době svého ustavení měla HČBF sedm [[Katedra|kateder]] se čtyřmi stolicemi. Za období čtyřiceti let existence se v jejím učitelském sboru vystřídala řada osobností, výsledky jejichž vědecké i badatelské práce v mnoha směrech výrazně překročily hranice vlastní církve, rozhodujícím způsobem přispěly k dalšímu formování duchovního profilu [[Církev československá husitská|CČS/H/]], jejích domácích i zahraničních ekumenických styků a dále rozvinuly ediční, publicistickou, osvětovou a vzdělávací práci na všech úrovních církevních organizačních struktur. V jednotlivých teologických oborech fakultní práce k nim patřili:<br />
* '''Katedra systematické teologie'''
* [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Zdeněk Trtík]], profesor a vedoucí katedry 1950-1979
* [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Zdeněk Kučera]], odborný asistent 1968-1970, docent 1979-1981, profesor 1981-1990, vedoucí katedry 1981-1990
* '''Katedra biblické teologie'''
* '''Stolice Nového zákona'''
* [[Doktor teologie|ThDr.]] [[PhDr.]] [[František Kovář]], profesor a vedoucí katedry biblické teologie 1950-1951
* [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Jindřich Mánek]], profesor a vedoucí stolice NZ 1950-1977; od 1951 také vedoucí katedry
*[[Doktor teologie|ThDr.]] [[Zdeněk Sázava]], docent 1974-1977, profesor 1977-1990; od 1984 také vedoucí katedry
* '''Stolice Starého zákona'''
* [[PhDr.]] [[Miroslav Novák]], profesor a vedoucí stolice SZ 1950-1951
* [[Doktor teologie|ThDr.]] Stanislav Heřmanský, asistent 1950-1960
* [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Vladimír Kubáč]], lektor 1961-1964, odborný asistent 1964-1970, docent 1970-1976, profesor 1976-1990
* '''Katedra praktické teologie'''
* [[PhDr.]] [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Otto Rutrle]], profesor a vedoucí katedry 1950-1961
* [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Rudolf Horský (husitský kněz)|Rudolf Horský]], profesor 1964-1980, vedoucí katedry 1962-1980
* [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Milan Salajka]], odborný asistent 1968-1970, docent 1970-1973, profesor 1973-1990; 1980-1990 vedoucí katedry praktické teologie
* '''Stolice katechetiky'''
* [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Rudolf Horský (husitský kněz)|Rudolf Horský]], profesor a vedoucí stolice 1950-1951, 1954-1962
* [[Doktor teologie|ThDr.]] Jiřina Kubíková, docentka 1980-1982, profesorka 1982-1990
* '''Katedra sociální teologie'''
* [[PhDr.]] [[
* [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Anežka Ebertová]], asistentka 1950-1956, docentka 1956-1964, profesorka 1964-1990, vedoucí katedry 1956-1990
* '''Katedra církevních dějin a studia husitství'''
* [[Doktor teologie|ThDr.]] [[PhDr.]] [[Miloslav Kaňák]], profesor a vedoucí katedry 1950-1981
* [[PhDr.]] Olga Pešková-Kounovská, docentka 1951-1953
* [[Doktor teologie|ThDr.]] [[Amedeo Molnár]], suplující profesor z KEBF 1982-1990<br />
Kromě uvedených oborů na HČBF přechodně působila ''katedra teorie náboženství a filozofie'' (vedoucí profesor katedry ThDr. Jaroslav Světlý 1950-1953) a ''katedra praktických otázek lidové demokracie'', jejíž výuku zajišťovali profesoři, docenti a lektoři schvalovaní státními orgány. V roce 1978 rozhodnutím ministra kultury ČSR v její budově sídlila ''katedra společenských nauk'' s působností pro všechny české bohoslovecké fakulty, která byla bezprostředně podřízena řediteli Sekretariátu pro věci církevní Ministerstva kultury ČSR.<br />
Podle tehdejší legislativy sice HČBF (analogicky jako ostatní bohoslovecké fakulty) neměla status [[Vysoká škola|vysoké školy]], přesto v mnoha směrech dosáhla pozoruhodných výsledků. V průběhu její existence bylo imatrikulováno 355 posluchačů, 220 studia dokončilo a většina z nich nastoupila do duchovní správy. Vlastní publikační činnost pedagogů fakulty zahrnuje 35 knižních titulů (některé z nich vyšly v zahraničních překladech), 10 sborníků, 46 skript; celkový korektní bibliografický přehled včetně studií, statí i článků zatím nebyl zpracován. Významný byl také jejich podíl zejména ve sférách ideové orientace CČSH ([[Profesor|prof.]] [[Zdeněk Trtík]], [[Profesor|prof.]] [[Zdeněk Kučera]]), úspěšného rozvíjení mezikofesních domácích i zahraničních ekumenických styků ([[Profesor|prof.]] [[Milan Salajka]]), účinné vědecké a organizační spolupráce na přípravě a realizaci [[Český ekumenický překlad|českého ekumenického překladu]] [[Bible]] ([[Profesor|prof.]] [[Jindřich Mánek]], [[Profesor|prof.]] [[Zdeněk Sázava]], [[Profesor|prof.]] [[Vladimír Kubáč]]), mezinárodně uznávaných výsledků bádání i popularizace církevních a obecných dějin ([[Profesor|prof.]] [[Miloslav Kaňák]]) a koncepčně propracovaného systému sociální orientace CČSH ([[Profesor|prof.]] [[František M. Hník]], [[Profesor|prof.]] [[Anežka Ebertová]]). Mimořádný vliv na spiritualitu církve a duchovenskou aktivitu měl [[Profesor|prof.]] [[Otto Rutrle]]. V rámci ''promočního práva'' fakulta udělila za celou dobu své existence 33 doktoráty, z toho 8 čestných.
| |||