Anežka Ebertová: Porovnání verzí

 

== Život ==

V letech 1936-1942 navštěvovala reálné gymnázium v [[Česká Třebová|České Třebové]], poté byla tři roky pracovnicí Okresní péče o mládež v [[Hradec Králové|Hradci Králové]]. Po válce nastoupila v říjnu 1945 do bohoslovecké koleje v [[Praha-Dejvice|Praze-Dejvicích]] a na znovu otevřenou [[Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká|Husovu československou evangelickou fakultu bohosloveckou]] (HČEFB). Studium si odborně rozšířila (1949-1950) na [[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy]] [[Praha|v Praze]]. Studium na [[Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká|HČEFB]] zakončila státní zkouškou v roce 1949, téhož roku v září byla vysvěcena na [[kněz|kněžku]] [[Církev československá husitská|CČS]] a uzavřela sňatek s Jaroslavem Ebertem (ovdověla po devíti letech). Za [[asistentka|asistentku]] byla ustanovena v roce 1950 již na samostatné [[Husova československá bohoslovecká fakulta|Husově československé bohoslovecké fakultě]], nejprve při katedře společenských nauk, později praktické teologie. [[Doktor teologie|Doktorkou teologie]] byla prohlášena roku 1952, [[docentka|docentkou]] a vedoucí katedry sociální teologie 1956, [[Profesorka|profesorkou]] se stala od 1. 6. 1964. Byla členkou mezinárodních ekumenických grémií a pracovních skupin, kde byla uznávána jako odbornice pro témata sociální angažovanost křesťanů a církví i k otázkám společenského a veřejného života, včetně problematiky žen. V domácím ekumenickém prostředí v osmdesátých letech minulého století zastávala funkci tajemnice [[Ekumenická rada církví v České republice|Ekumenické rady církví]] a po celý život byla výraznou autorskou tváří periodik [[Církev československá husitská|CČSH]]. Svou fakultní činnost završila v roce 1990, ale v následujícím roce ještě přijala službu [[farářka|farářky]] v náboženské obci [[Praha-Vyšehrad]] / [[Podolí (Praha)|Podolí]]. Tam také doslova „při oltáři“ jako šestaosmdesátiletá zemřela.