Vládní vojsko: Porovnání verzí

'''Vládní vojsko''' byly ozbrojené složky [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]].

 

Vládní vojsko (Regierungstruppe des Protektorats Böhmen und Mähren) bylo utvořeno po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] k "udržení vnitřní bezpečnosti a pořádku". Oficiálně vzniklo nařízením protektorátní vlády č. 216/39Sb z 25. července 1939. Jedním z důvodů pro německý souhlas se zřízením protektorátního vojska byla snaha vytvořit zdání určité samostatnosti [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] a také zabránit tomu, aby se hromadně propouštění vojáci zrušené Československé armády přidávali k odboji. Maximální tabulkový stav vládního vojska byl stanoven na 7 000 vojáků (z toho 280 důstojníků) a 350 občanských zaměstnanců, skutečný počet při jeho vzniku činil 5 940 bývalých vojáků z povolání a délesloužících Čs. armády. Každoročně k 1. říjnu se prováděl odvod nováčků výhradně z řad dobrovolníků. Pro přijetí do vládního vojska byl potřebný věk 18 - 25 let, výška alespoň 165 cm, ukončené základní vzdělání, bezúhonnost a bezvadný zdravotní stav. Přijímáni byli pouze svobodní a bezdětní muži české národnosti. Délka vojenské služby byla stanovena na 25 let. Z vládního vojska byli do července 1940 propuštěni všichni [[Židé]] a židovští míšenci, do konce roku 1943 museli odejít i bývalí [[Československé legie|legionáři]]. Roku 1944 již nábor nováčků neproběhl.

 

 

Nejvyšším orgánem Vládního vojska byl Generální inspektorát sídlící v bývalé (i dnešní) budově [[Ministerstvo obrany|Ministerstva obrany]], jemu byly podřízené 3 oblastní inspektoráty (odpovídající velitelstvím pluků). Vojsko bylo tvořeno 12 prapory o síle 480-540 mužů. Každý prapor se skládal z pěší, cyklistické, jezdecké a technické roty. Každá rota měla 3 čety po 3 družstvech, jen technická rota se skládala ze 4 čet: ženijní, spojovací, pomocné a hudební. Hudební čety v počtu 27 hráčů a kapelník často vystupovaly na veřejnosti, což bylo důvodem ke vzniku dobové přezdívky "Háchovi Melody Boys". Dále do organizační struktury spadaly 3 vojenské sklady, vojenská nemocnice, ozdravovna, lyžařské výcvikové středisko a automobilové učiliště. Samotný Generální inspektorát tvořilo oddělení organizační, osobní, materiální, právní, zdravotní, výcvikové a intendantské, styčný orgán a 1 pomocná rota. Pro vnitřní účely byl 3x měsíčně vydáván časopis "Vládní vojsko".

Početní stav vojska několik let mírně stoupal. Nejvyššího čísla 6 935 vojáků a 250 občanských zaměstnanců dosáhl na jaře 1944, následně proběhly čistky a odstraňování z německého pohledu nespolehlivých osob. Před odesláním do Itálie tak poklesl počet příslušníků Vládního vojska na 5 500, z nichž v Protektorátu zůstala zhruba desetina.

 

 

Jednotky byly cvičeny především pro strážní a přehlídkové úkoly. Vojáci procházeli atletickým, plaveckým, cyklistickým a jezdeckým výcvikem, důstojníci navíc trénovali šerm. Střelecký výcvik byl velmi omezený vzhledem k nízkým přídělům munice, ke "střelecké průpravě" se často používaly vzduchovky. Taktická cvičení probíhala nejvýše na úrovni čety, jen zcela výjimečně roty, neboť většina vojáků se střídala na směny při nepřetržité ostraze železnic a tak se jednotky nemohly v plných počtech soustředit k výcviku.

Vojáci byli využíváni od ledna 1940 především k ochraně železničních tratí, příležitostně při likvidaci živelních pohrom a jarním rozbíjení ledů na řekách, odstraňování následků bombardování a k různým pomocným, stavebním i zemědělským pracem. Jen zcela výjimečně bylo protektorátní ozbrojené složky použito k pátrání po parašutistech, sestřelených letcích nebo partyzánech. V těchto případech vládní vojáci i důstojníci úmyslně své úkoly plnili liknavě a při potírání odboje nevykazovali žádné výsledky. Dokumentováno je jen několik případů, kdy vojáci zabránili sabotážím na železnici. 4 oběti na životech při plnění služebních úkolů spadají na vrub výhradně pádům pod vlak.

 

 

Státní prezident [[Emil Hácha]] dvakrát učinil úřadu říšského protektora a německého státního ministra pro Čechy a Moravu formální nabídku vyslání "České legie" na východní frontu, byl však vždy odmítnut, stejně jako obdobná iniciativa [[OKW|Vrchního velitelství wehrmachtu]] z roku 1942 a o rok později i ministra [[Emanuel Moravec|Moravce]]. Hitler se totiž na základě zkušeností z 1. světové války obával opakování hromadných dezercí českých vojáků k Rusům a tyto návrhy vetoval.

Od začátku roku 1944 stoupaly německé obavy z toho, že by Vládní vojsko mohlo být využito v boji proti nacistům přímo na území Protektorátu, jak to pro závěrečnou fázi války plánovala [[československá exilová vláda]].

 

{{Citát|Musel bych dát všechny příslušníky Vládního vojska od generála Emingera až do posledního vojáka postřílet, proto je raději pošlu ven z protektorátu, abych odbojnému hnutí rázem udělal přítrž.|K. H. Frank na jaře 1944<ref>{{Citace monografie | příjmení = Marek | jméno = Jindřich | odkaz na autora = Jindřich Marek | titul = Háchovi Melody Boys. Kronika českého vládního vojska v Itálii 1944-1945 | vydavatel = Svět křídel | místo = Cheb | rok = 2003 | strany = 26 | isbn = 80-85280-95-7 }}</ref>|200}}

 

Zbylí vládní vojáci byli 4. října 1944 odzbrojeni (pouze důstojníci si směli ponechat osobní pistole), všech 11 praporů bylo zároveň přejmenováno na pracovní prapory a posláno na stavbu alpských opevnění. ZGI a dva ze tří ZI se vrátily domů a všem pracovním útvarům byl nadřízen Zasazený inspektorát I pod velením gen. Pražáka, jenž byl 15. října přejmenován na honosně znějící "Nejvyšší zasazený štáb Vládního vojska Protektorátu Čechy a Morava v Itálii".

 

{{Citát|Chtějí být považováni za spojeneckou jednotku? K čemu jim to bude? Doma je stejně všechny pověsí...|admirál Stone <ref>{{Citace monografie | příjmení = Marek | jméno = Jindřich | odkaz na autora = Jindřich Marek | titul = Háchovi Melody Boys. Kronika českého vládního vojska v Itálii 1944-1945 | vydavatel = Svět křídel | místo = Cheb | rok = 2003 | strany = 167 | isbn = 80-85280-95-7 }}</ref>|200}}

 

== Kontroverze ==

 

 

Na jednu stranu se jednalo o organizaci sloužící oficiálně zájmům nacistického Německa, ovšem rozhodně ji nelze ztotožňovat se skutečnými kolaborantskými skupinami v jiných evropských zemích nebo profašistickými organizacemi u nás. Vojáci skládali slib poslušnosti [[Adolf Hitler|Adolfu Hitlerovi]] a zájmům [[Velkoněmecká říše|Velkoněmecké říše]]. Většina příslušníků však smýšlela celou válku československy a motivací pro vstup byla spíše snaha vyhnout se totálnímu nasazení než touha sloužit zájmům okupantů. Skuteční zrádci národa se zde prakticky nevyskytovali navzdory snahám ministra [[Emanuel Moravec|Emanuela Moravce]] ve druhé polovině války dosazovat "aktivisticky" smýšlející nebo alespoň bývalé [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] důstojníky na vyšší místa. Výjimky se ovšem našly jako například horlivý nacista gen. II. tř. Jan Obručník.

 

{{Portály|Druhá světová válka}}

[[Kategorie:Organizace v Protektorátu Čechy a Morava]]