Žofie Dorotea z Celle: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.6.5) (Robot: Upravuji br:Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg |
m 28. srpna->28. srpen 25. října->25. říjen 30. října->30. říjen 13. listopadu->13. listopad 21. listopadu->21. listopad 28. prosince->28. prosinec |
||
Řádek 1:
[[Soubor:SophiaDorothea of Celle1.jpg|250px|thumb|Žofie Dorotea z Celle]]
'''Žofia Dorotea z Celle''', [[němčina|německy]] ''Prinzessin Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg-Celle'' ([[15. září]] [[1666]], [[Celle]] - [[13. listopad|13. listopadu]] [[1726]], [[Ahlden]]) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a sňatkem hannoverská kurfiřtka a nekorunovaná královna [[Království Velké Británie|Velké Británie]].
== Biografie ==
Řádek 14:
Po svém uznání za legitimní dceru svého otce se stala Žofie Dorotea co do urozenosti rovnou princeznám z jiných panovnických rodů, byla i po finanční stránce velmi zajímavou partií. Ucházeli se o ni princ ''August Fridrich z Wolfenbüttelu'', [[bavorské vévodství|bavorský vévoda]] [[Max Emanuel]] i švédský král. Příslib její ruky však získal její bratranec, nejstarší syn mladšího bratra otcova, [[Jiří I.|Jiří Ludvík]].
Sňatek se přes odpor Žofie Dorotey uskutečnil [[21. listopad|21. listopadu]] roku [[1679]] v [[Celle]]. Z manželství vzešly dvě děti:
* '''[[Jiří II.|Jiří August]]''' ([[30. říjen|30. října]] [[1683]], zámek Herrenhausen, Hannover - [[25. říjen|25. října]] [[1760]], [[Kensingtonský palác]], [[Londýn]]), jako následník svého otce pozdější král Velké Británie a hannoverský kurfiřt
* [[Žofie Dorotea Hannoverská|'''Žofie Dorotea''']] (16. března [[1687]], zámek Herrenhausen, Hannover - [[28. srpen|28. srpna]] [[1757]], zámek Monbijou, [[Berlín]]), provdána za [[Seznam pruských panovníků|pruského krále]] [[Fridrich Vilém II.|Fridricha Viléma II.]]
Manželství, uzavřené jako dynastický svazek s cílem spojit majetky a panství rozdělené v předchozí generaci, nebylo šťastné. Manželé se - vyjma krátké počáteční doby - nesnášeli a tchyně (sama vnučka [[Anglie|anglického krále]] [[Jakub I. Stuart|Jakuba I. Stuarta]]) se chovala k Žofii odmítavě a pohrdala jí pro nízký původ její matky (vyjadřovala se o ní jako o [[bastard]]ovi a nazývala ji ''myším hovínkem v pepři (Mausdreck im Pepper)'' či ''hořkou pilulkou, pozlacenou 100 000 tolary''). Prostředí Žofiina domova na malém dvoře v Celle bylo diametrálně odlišné od hannoverského dvora, na jedné straně plného intrik a neřesti, na druhé straně však svázaného tuhou dvorskou [[etiketa|etiketou]] - nedodržování etikety bylo Žofii často vytýkáno. Manželé měli mezi sebou časté a ostré vády a půtky. Vztahy mezi nimi zcela ochladly po narození jejich dvou dětí; Jiří se záhy vrátil ke své dlouholeté milence ''Melusine von der Schulenburg'', dvorní dámě své matky [[Žofie Hannoverská|Žofie Hannoverské]] (s níž udržoval ještě před svatbou vztah, jehož ukončení si dala Žofie Dorotea jako podmínku svolení ke sňatku s ním; měl s ní nejméně tři nemanželské děti a později ji jmenoval vévodkyní Munster a Kendal v Irsku); brzy začal svou ženu natolik zanedbávat a chovat se k ní tak přezíravě, až ho rodiče prosili o zachování diskrétnosti v kontaktech s milenkou - obávali se, že manželství jejich syna bude zrušeno a budou muset vrátit věno Žofie Dorotey. Jiří na tyto prosby reagoval kladně a od té chvíle podváděl svou ženu méně okatě.
Řádek 27:
Žofie Dorotea nicméně nebyla obviněna z nevěry, ale ze ''"zlovolného opuštění manžela"''; protižaloba jí nebyla povolena, neboť Jiří Ludvík se obával, že by mohla ke svému ospravedlnění uvést jeho mnohonásobnou manželskou nevěru.
[[28. prosinec|28. prosince]] téhož roku dosáhl Jiří rozvodu s Žofií Doroteou, nikdy se však již neoženil (Anglií však kolovaly "zaručené" zprávy o tajném sňatku krále a jeho milenky Melusiny von Schulenburg).
=== Internace ===
Žofie Dorotea byla internována na zámku v [[Ahlden]] nedaleko jejího rodného Celle. Nesměla se stýkat ani se svými dětmi, ani s otcem, navštěvovat ji mohla pouze její matka; měla zakázáno se znovu provdat. Měla stanovené pevné částky na zajištění jejího živobytí (ojejí zabezpečení se dělili rovnými dílem její otec a strýc/tchán) a mohla si držet malý dvůr. Byly jí povoleny pouze krátké výjezdy ze zámku, avšak se zvláštním dozorem. Toto vězení již nikdy neopustila, zůstala zde více než 30 let až do své smrti. Zemřela na rakovinu hrtanu [[13. listopad|13. listopadu]] [[1726]].
== Externí odkazy ==
| |||