Ulrika Eleonora Švédská: Porovnání verzí

'''Ulrika Eleonora Švédská''' ([[23. leden|23. ledna]] [[1688]], [[Stockholm]] - [[24. listopad|24. listopadu]] [[1741]] tamtéž) byla [[Seznam švédských králů|švédská královna]] v letech [[1718]] - [[1720]].

Karel XII. zemřel jako bezdětný [[30. listopad|30. listopadu]] roku [[1718]] a Ulrika Eleonora se stala součástí hry o vládu. Rozhodovalo se, koho ustanovit za nástupce trůnu: zda Ulriku Eleonoru či jejího synovce Karla Fridricha - jeho matka Hedvika Žofie, starší dcera Karla XI., byla v té době již deset let po smrti. Karel Fridrich jako syn starší dcery Karla XI. byl v pořadí nástupnictví před Ulrikou Eleonorou, její jmenování regentkou i závěry [[parlament]]u se nicméně setkaly s velkým nadšením parlamentu, neboť přislíbila zrušení [[absolutní monarchie]]. Švédskou královnou byla tedy zvolena ona; [[korunovace|korunována]] byla [[17. březen|17. března]] roku [[1719]] v [[Uppsala|Uppsale]].

Její krátká, něco málo přes rok trvající vláda byla slabá, závislá na aristokracii a především na jejím manželovi. [[21. leden|21. ledna]] roku [[1720]] odstoupila [[Pruské království|Prusku]] "na věky" za 2 miliony [[tolar]]ů [[Štětín]] včetně území mezi [[Odra|Odrou]] a [[Piana|Pianou]], ústím [[Świna|Świny]] a [[Dziwna|Dziwny]], [[Štětínský záliv|Štětínským zálivem]] a Odrou a ostrovy [[Wolin]] a [[Uznam]]. Nakonec ji vládychtivý manžel přiměl k [[abdikace|abdikaci]] ve svůj prospěch. Akt se uskutečnil [[29. únor|29. února]] roku [[1720]]. Součástí abdikačního protokolu byla i klauzule, podle níž se měla stát opět královnou, pokud by Frederik zemřel dříve než ona.

Ulrika Eleonora byla posledním členem rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] na švédském trůně. Zemřela [[14. listopad|14. listopadu]] roku [[1741]] na [[pravé neštovice]].