Právo národů na sebeurčení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Česká republika->Česko |
m 16. prosince->16. prosinec |
||
Řádek 8:
Problematicky bylo právo na sebeurčení uplatněno v [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]], na jejímž základě byly od Československa odtrženy části s německou, polskou nebo maďarskou menšinou a připojeny k sousedním státům. [[První vídeňská arbitráž]] určila maďarsko-československou hranici.
Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo právo národů na sebeurčení (zásada sebeurčení) zakotveno v [[Charta OSN|Chartě OSN]], zejména na podnět [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Uplatňováno bylo v rámci [[dekolonizace]] kolem [[šedesátá léta|šedesátých let]] 20. století, s odvoláním na [[Atlantická charta|Atlantickou chartu]] ze 14. srpna 1941. Rezoluce [[Valné shromáždění OSN|Valného shromáždění OSN]] ze dne [[16. prosinec|16. prosince]] [[1952]] zdůraznila, že právo na sebeurčení je předpokladem pro plné uplatnění [[základní lidská práva|základních lidských práv]].
Po konci [[studená válka|studené války]] se uplatnilo při rozpadu [[Jugoslávie]] a [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Představa národního státu měla svůj podíl na [[etnická čistka|etnických čistkách]] a bojových konfliktech v některých oblastech.
| |||