Mexické císařství: Porovnání verzí

Když v roce [[1821]] skončila [[mexická válka za nezávislost]] a bylo vyhlášeno [[První mexické císařství]] v čele s císařem [[Agustín de Iturbide|Agustínem I. de Iturbide]]<ref>{{cs}} [http://www.foto.osobnosti.net/video-augustin-de-iturbide.htm]</ref>. Už o 2 roky později se ale rozdělilo na [[Mexiko]] a [[Spojené středoamerické provincie]]. Ve španělských rukou zůstaly po roce [[1821]] pouze [[Kuba]], [[Portoriko]] a [[Španělská východní Indie]]. Během první fáze války o nezávislost Mexika bojoval budoucí císař Iturbide proti mexickým povstalcům v [[Španělsko|španělské]] královské armádě. Později, pod vlivem liberálních reforem ve Španělsku dojednal s [[Vicente Guerrero|Vicentem Guerrerom]], který vedl část povstalců, nezávislost Mexika. 21. července [[1822]] byl korunován jako '''Agustín I. císař mexický''', hlava tzv. [[První mexická říše|První mexické říše]], ale později ho zbavila moci republikánská vzpoura. Abdikoval [[19. březen|19. března]] [[1823]]. Po vítězství republikánů a konci prvního mexického císařství se tehdejší Mexiko rozpadlo na [[Mexiko]] a [[Spojené středoamerické provincie]], bývalé území na sever od řeky [[Rio Grande]] již předtím anektovali [[Spojené státy americké|USA]]. Po krátkém exilu v [[Evropa|Evropě]] se bývalý císař [[Agustín de Iturbide|Agustín I.]] vrátil do Mexika, kde byl odsouzen na smrt zastřelením a popraven. Jeho vnuci budou později adoptováni příštím mexickým císařem [[Maxmilián I. Mexický|Maxmiliánem I.]] a jeho ženou [[Charlotta Belgická|Charlottou]] a nárok na císařský trůn tak zůstane rodině Iturbide.

}}</ref>, kteří po své porážce v občanské válce v Mexiku roku 1860 žili v evropském exilu, s návrhem, aby se stal mexickým vládcem. Jejich nabídku nejprve nepřijal a jeho rodina jej od mexické koruny zrazovala. Nicméně po [[Francouzská intervence v Mexiku|francouzské intervenci do Mexika]] armáda [[Napoleon III.|Napoleona III.]] pod velením generála [[Elie Frédéric Forey|Elieho Foreye]] dobyla [[Ciudad de México]] a vyhlásila císařství, Maxmilián dychtící po možnosti zapsat se do historie jako velký panovník a podporovaný ambiciózní manželkou Charlottou, nabídku přijal. Jakmile se Maxmilián pro nějakou myšlenku nadchnul, bylo takřka nemožné mu, třeba i rozumnými argumenty, velkolepé plány rozmluvit. Nedal na varování Anglie ani amerického velvyslance, odmítl i možnost ucházet se o spíše nadějný polský nebo řecký trůn. Naději v něm vzbuzovaly úspěchy francouzských intervenčních sborů, kterým velel schopný maršál [[Achilles Bazaine]], a kterým se podařilo [[7. červen|7. června]] [[1863]] dobýt hlavní město Ciudad de Mexiko a zahnat republikánskou armádu na sever a tak roku [[1863]] korunu přijal.[[3. říjen|3. října]] [[1863]] nabídla delegace mexické prozatímní vlády Maxmiliánovi oficiálně mexický trůn. [[9. duben|9. dubna]] [[1864]] podepsal Maxmilián, pod nátlakem [[František Josef I.|Františka Josefa]], rodinnou smlouvu, ve které se před svědky vzdal nástupnictví na trůn a [[10. duben|10. dubna]] [[1864]], po složení slavnostní přísahy, se stal Maxmiliánem I., císařem mexickým. Jeho manželka Charlotta poté začala být titulována jako ''Její císařské veličenstvo císařovna Charlotta.''