Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.6.4) (robot změnil: sv:Maria Annunciata av Bourbon-Bägge Sicilierna |
m 24. března->24. březen 4. května->4. květen 16. října->16. říjen 21. října->21. říjen |
||
Řádek 1:
[[Soubor:MariaAnnunziata BourbonSicilia 1843 1871.jpg|thumb|Maria Annunziata]]
'''Marie Anunciáta Bourbonsko-Sicilská''' ([[24. březen|24. března]] [[1843]] na zámku [[Caserta]], [[Itálie]] – [[4. květen|4. května]] [[1871]] ve [[Vídeň|Vídni]], [[Rakousko-Uhersko]]) jako Maria Annunziata Borbone-Due Sicile, princezna [[Království obojí Sicílie]], později [[arcivévoda|arcivévodkyně rakouská]], byla čtvrtým potomkem [[Ferdinand II. Bourbonský|Ferdinanda II. Bourbonského]] a [[Marie Terezie Izabela Rakouská|Marie Terezie Izabely Habsbursko-Lotrinské]].
== Osobnost ==
Řádek 7:
== Sňatek a potomstvo ==
Stejně jako její sestra [[Maria Immaculata Sicilská|Maria Immaculata]] se i Marie Anunciáta přivdala rakouské císařské rodiny [[Habsburkové|Habsburků]].
Po nuceném útěku rodiny z [[Neapol]]e, následovala svou matku do [[Řím]]a. Královská rodina se usadila poblíž [[Palazzo del Quirinale|Kvirinálského paláce]], který rodině poskytl papež. Zde však Marie Anunciáta nepobyla dlouho, neboť o rok později, [[21. říjen|21. října]] [[1862]] se v Itálii provdala za ovdovělého arcivévodu [[Karel Ludvík Rakousko-Uherský|Karla Ludvíka]], bratra císaře [[František Josef I.|Františka Josefa]]. Svatba byla sice [[16. říjen|16. října]] [[1862]] (in procura) v [[Řím]]ě, vlastní sňatek však proběhl o pět dní později v [[Benátky|Benátkách]], kam ženich přijel nevěstě naproti v uniformě polního [[plukovník]]a.
Její tchyně Žofie, která brzy rozpoznala, že její snacha je vážně nemocná (měla tuberkulózu), doporučila mladému páru dlouhý pobyt v mírném podnebí a k tomu účelu vybrala [[Kronland Görz]]. Karel Ludvík se jako obvykle připojil a jeho křehká žena tudíž také souhlasila. Ovšem život na vzdáleném venkově dlouho nesnesla a chtěla změnit prostředí, čemuž její povolný manžel vyhověl. Nové místo však vybírala opět Žofie a ta se rozhodla pro klidný [[Štýrský Hradec]], město úředníků a vojáků ve výslužbě. Mladá jižanka se v takovém městě nemohla cítit dobře, stranila se styku s lidmi, byla neklidná a neorientovala se. Lépe se začala cítit teprve, když poprvé otěhotněla. Přesně půl roku po narození [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda]] otěhotněla znovu, nad čímž její osobní lékař vzhledem ke křehké tělesné konstituci mladé paní potřásl hlavou. Lékař Karlu Ludvíkovi naznačil, že jeho žena potřebuje pobýt na jihu. O tom však Marie Anunciáta nechtěla ani slyšet.
Řádek 15:
Arcivévoda koupil palác ve Favoritenstraße, nechal jej přestavět a domácky zařídit. Na Vánoce [[1868]] se narodil třetí syn a v důsledku Mariiny zdravotní situace bylo nepravděpodobné, že by se mohla ještě někdy zcela uzdravit. Přesto však díky své vůli žít překonávala svou nemoc, navštěvovala [[vídeň]]ské bály, [[Burgtheater]] a operu. Jako preventivní opatření se držela stranou od svých synů, ovšem zcela zbytečně, neboť jim svoji nemoc předala dědičně.
Ještě jednomu dítěti darovala život, na zámku [[Artstetten]] u [[Pöchlarn]]u ([[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]]), dceři [[Markéta Žofie Rakouská|Markétě Žofii]]. Ještě jeden další rok bojovala se svou nemocí, tento boj však [[4. květen|4. května]] [[1871]] ve věku pouhých 28 let prohrála.<ref>[[Friedrich Weissensteiner]]: ''Franz Ferdinand - Der verhinderte Herrscher''. Öst.Bundesverlag, 1983</ref>
Marie Annunziata měla čtyři děti:
| |||