Kalojan: Porovnání verzí

Kalojan pokračoval v politice svých zavražděných bratrů. Roku [[1198]] uzavřel Kalojan mír s novým vazalem byzantského císaře [[Alexios III. Angelos|Alexia III.]] Ivankem (vrahem cara Asena I.) a Ivanko Kalojanovi vydal byzantského vojevůdce Manuela Kamicu. Kalojan se spojil také s bojarem Dobromilem Chrizem proti Byzanci. Chriz s Ivankem společně obsadili [[Prilep]], [[Bitola|Bitolu]] a dostali se až na [[Peloponnésos]]. Kalojan využil svých spojenců, kteří zaměstnávali císaře Alexia a zmocnil se okolí řeky [[Velká Morava (řeka)|Moravy]]. R. [[1201]] táhla Kalojanova vojska do [[Thrákie]], ale nebylo úspěšné. Sám car se ale s další armádou zmocnil [[Varna|Varny]] a [[Constanţa|Constanty]]. Kalojan osobně byl sice úspěšný, ale jeho spojenci nedopadli dobře. Ivanko byl lstí zajat císařem Alexiem roku 1200 a Chriz se také musel císaři vzdát, ale ponechal si vládu nad svým územím. Mír byl mezi císařem a Kalojanem uzavřen mezi léty [[1201]]-[[1202]]. Kalojanovi připadlo severní Bulharsko, Braničevsko, Pomoraví a okolí [[Beograd|Beogradu]]. Alexios obdržel Makedonii, Thrákii a také Chrizovo území, které ale Kalojan ještě roku 1202 dobyl. Kromě Byzance ohrožoval Bulharsko také [[Seznam uherských králů|uherský král]] [[Emerich Uherský|Imre I.]], který obsadil Bělehradsko, ale pouze na rok. Roku [[1203]] získal Kalojan ztracené území nazpět a také pomohl sesazenému srbskému županovi [[Štěpán I. Prvověnčaný|Štěpánovi]] zpět na trůn. O rok později, [[8. listopad|8. listopadu]] [[1204]] byl Kalojan korunován kardinálem Lvem na krále (''rex''). Den před korunovací, [[7. listopad|7. listopadu]] 1204 byl tarnovský patriarcha Vasilij povýšen na primase bulharské církve. Novopečený král ale nebyl spokojen, protože požadoval titul ''imperator'' - císař (car) a nadále se carem tituloval.

Asi půl roku před Kalojanovou korunovací, [[13. duben|13. dubna]] 1204, byla [[Konstantinopolis]] dobyta křižáky a na troskách říše bylo založeno několik státních útvarů: řecké - [[Trapezuntské císařství|císařství v Trapezuntu]], [[Epirský despotát|despotát v Epiru]] a [[Nikájské císařství|Nikaiské císařství]] a křižácké - [[Soluňské království]] a [[Latinské císařství]] se sídlem v Konstantinopoli. Prvním latinským císařem se stal [[Seznam flanderských hrabat|flanderský hrabě]] [[Balduin I. Konstantinopolský|Balduin IX.]] jako Balduin I., který sebevědomě požadoval navrácení všech původně byzantských území. To se ovšem týkalo také Kalojana. Car (král) nezahálel a uzavřel proti Latinům (křižákům) spojenectví s řeckými státy v [[Epirus|Epiru]], [[Trapezunt|Trapezuntu]] a zejména v [[Nikaia|Nikaii]] (na spojenectví s Nikaiou navázal Kalojanův synovec [[Ivan Asen II.]], kterému byl roku [[1234]] potvrzen nikaiským císařem [[Ioannes III. Dukas Vatatzés|Ioannem III. Vatatzesem]] carský titul a tarnovský arcibiskup byl povýšen na patriarchu). Ke Kalojanovi přicházeli po roce 1204 různé depeše s žádostí od pravoslavného obyvatelstva, aby je hájil proti Latinům. Město za městem provolávalo za svého vládce Kalojana a císař Balduin byl nucen zasáhnout. [[14. duben|14. dubna]] [[1205]] se oba panovníci střetli u [[Adrianopolis|Adrianopole]]. Balduinovo vojsko bylo Kalojanem rozdrceno a sám císař byl zajat a odveden do [[Tarnovo|Tarnova]], kde byl následujícího roku zavražděn (prý svedl Kalojanovu manželku, původem Kumánku, a car se pomstil). Kalojan se poté rozhodl zničit soluňského krále [[Bonifác z Montferratu|Bonifáce z Montferratu]]. Obsadil část Makedonie a nakrátko i [[Soluň]], ale vzápětí Soluň ztratil. Roku [[1206]] byl namísto zavražděného Balduina za císaře prohlášen jeho bratr [[Jindřich Flanderský|Jindřich]], který se spojil s Bonifácem. Kalojan reagoval spojenectvím s nikaiským císařem [[Theodoros I. Laskaris|Theodorem I. Laskaridem]] a roku [[1207]] znovu zaútočil. V malé potyčce s Kalojanem téhož roku zahynul Bonifác z Montferratu a Kalojan oblehl Soluň. Zde byl však zrazen velitelem pomocného sboru Kumánů Manastarem a proboden ve spánku. Příští den, [[8. říjen|8. října]] 1207 Kalojan zraněním podlehl. Příčina spiknutí byla zřejmě podobná jako u vraždy cara [[Asen I.|Asena I.]] - nespokojenost s centralizovanou mocí a v Kalojanově případě velmi tvrdá vláda.