Frederik V.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (robot přidal: uk:Фредерік V (король Данії) |
m 13. ledna->13. leden 31. března->31. březen 8. července->8. červenec 10. listopadu->10. listopad 11. prosince->11. prosinec 19. prosince->19. prosinec |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Portrait King Frederik V by Pilo.jpg|right|thumb|200px|Frederik V. Dánský]]
'''Frederik V.''' ([[31. březen|31. března]] [[1723]], [[Kodaň]] - [[13. leden|13. ledna]] [[1766]], Kodaň) – byl v letech [[1746]] - [[1766]] [[seznam dánských panovníků|král Dánska a Norska]].
== Životopis ==
Řádek 8:
[[Soubor:Queen Louise by Pilo.jpg|thumb|160px|left|[[Luisa Hannoverská]] ([[1724]]-[[1751]]), Frederikova první manželka a matka jeho následníka Kristiána VII.]]
[[Soubor:Enkedronning Juliane Marie.jpg|thumb|160px|left|[[Juliana Marie Brunšvická|Juliana Marie von Brunswick-Wolfenbüttel]] ([[1724]]-[[1796]]), druhá manželka Frederika V.]]
[[10. listopad|10. listopadu]] roku [[1743]] se Frederik oženil v [[Hannover]]u s princeznou [[Luisa Hannoverská|Luisou Hannoverskou]] ([[1724]]-[[1751]]), dcerou [[Seznam anglických a britských panovníků|britského krále]] [[Jiří II.|Jiřího II.]] a jeho manželky [[Karolina z Ansbachu|Karoliny z Ansbachu]]. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Kodani ([[11. prosinec|11. prosince]]). Z manželství vzešlo šest potomků, z nichž pět se dožilo dospělosti; stejný počet dětí měl Frederik i se svou favorizovanou milenkou Else Hansen.
* Kristián ([[1745]]-[[1747]])
* [[Žofie Magdalena Dánská|Žofie Magdalena]] ([[1746]]-[[1813]]), jako manželka [[Seznam švédských králů|švédského krále]] [[Gustav III. Švédský|Gustava III.]] švédská královna.
Řádek 15:
* [[Luisa Dánská|Luisa]] ([[1750]]-[[1831]]). Provdána za [[Karel Hessensko-kasselský|Karla Hessensko-kasselského]]; jejich nejstarší dcerou byla [[Marie Hessensko-Kasselská]], manželka budoucího dánského krále [[Frederik VI.|Frederika VI.]], další dcerou pak [[Luisa Karolina Hessenská|Luisa Karolina]], matka pozdějšího krále [[Kristián IX.|Kristiána IX.]]
Královna Luisa zemřela [[19. prosinec|19. prosince]] roku [[1751]] a král se již [[8. červenec|8. července]] [[1752]] oženil podruhé, a to s [[Juliana Marie Brunšvická|Julianou Marií von Braunschweig-Wolfenbüttel]] ([[1729]]-[[1796]]). S druhou manželkou měl jediného syna:
* [[Frederik Dánský (1753-1805)|Frederik Dánský]] (11. října [[1753]] - 7. prosince [[1805]]), v roce [[1774]] se oženil s [[Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská|Žofií Frederikou Meklenburskou]] (1758-1794) a z jejich manželství se narodil pozdější král [[Kristián VIII.]]
Řádek 21:
Frederik a Luisa se stali králi Dánska a Norska v roce [[1746]] po smrti Kristiána VI. Královna Luisa zemřela v roce [[1751]] a Frederik se již v příštím v roce [[1752]] znovu oženil, tentokrát s Juliánou Marií von Brunswick-Wolfenbüttel.
Moc Frederika jako krále byla omezená. Byl poznamenán svým [[alkoholismus|alkoholismem]], obklopil se však schopnými ministry, kteří byli v pozadí většiny jeho počinů, jako např. [[Adam Gottlob Moltke]], [[Johann Hartwig Ernst von Bernstorff|J. H. E. Bernstorff]] a [[H. C. Schimmelmann]]. Ti zabránili zatažení Dánska do válek, běžných v Evropě té doby. Země si udržela [[neutralita|neutralitu]] dokonce i v [[sedmiletá válka|Sedmileté válce]] ([[1756]] - [[1763]]) přes blízkost bojujících stran [[Švédsko|Švédska]] a [[Rusko|Ruska]]. Přes svůj alkoholismus a svůj rozmařilý charakter se král těšil svých poddaných velké oblibě. Umění i věda měly příznivé podmínky, Frederik se zabýval jejich reformováním podle hesel [[osvícenství]]; založil ''Frederikovu nemocnici (Frederiks Hospital'') a ''Královskou dánskou akademii umění (Det Kongelige Danske Kunstakademi'' - její oficiální otevření se konalo [[31. březen|31. března]] [[1754]], v den Frederikových 31. narozenin) v Kodani, rozvíjelo se divadlo, v době Kristiána VI. značně omezované, vzniklo ''Královské vzdělávací středisko'' (škola řemesel). Na památku třísetletého výročí nástupu rodu [[Oldenburkové|Oldenburků]] na dánský a norský trůn vyrostla v Kodani čtvrť ''Frederikstaden'' v centru s palácem [[Amalienborg]]; uprostřed nádvoří paláce byla v roce [[1771]] umístěna Frederikova jezdecká socha.
Obchod zažíval dobu rozvoje a expanze, vzniká [[průmysl]]. První industriální aktivitou velkého významu v Dánsku byly výroba [[střelný prach|střelného prachu]] a odlévání [[dělo|děl]] ve [[Frederiksværk]]. Avšak požadavek zemědělských reforem nebyl Moltkem vyslyšen a zemědělci tak na ekonomickém rozvoji nebyli účastni.
| |||