Frederik Ludvík Hannoverský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m 8. ledna->8. leden |
m 29. ledna->29. leden 1. února->1. únor 8. února->8. únor 13. března->13. březen 19. března->19. březen 23. března->23. březen 25. března->25. březen 31. března->31. březen 17. dubna->17. duben 4. června->4. červen 10. května->10. ... |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Frederick Lewis, Prince of Wales by Philip Mercier.jpg|thumb|300px|Frederik Ludvík Hannoverský, princ z Walesu]]
'''Frederik Ludvík Hannoverský''' ([[1. únor|1. února]] [[1707]], [[Hannover]] - [[31. březen|31. března]] [[1751]], Leicester House, [[Londýn]]), [[princ z Walesu]], následník trůnu [[Spojené království|Velké Británie]], nejstarší syn [[seznam britských panovníků|britského krále]] [[Jiří II.|Jiřího II.]] a jeho manželky [[Karolina z Ansbachu|Karoliny z Ansbachu]], dcery [[Jan Fridrich Brandenburg-Ansbach|Jana Fridricha]], [[markrabě]]te Brandenburg-Ansbach.
== Biografie ==
Řádek 7:
Dětství strávil v Hannoveru. V roce [[1714]] usedl jeho děd, [[Jiří I.|Jiří Ludvík Hannoverský]], na trůn Velké Británie a odjel ze země. Spolu s ním odjeli i Frederikovi rodiče, neboť jeho otec se stal [[korunní princ|korunním princem]], následníkem trůnu. Frederik tak vyrůstal vzdálen rodičů i mladších sourozenců, z nichž polovina se narodila již ve Velké Británii. Rodiče se na něj přijeli podívat až v roce 1720, když byl již dospělý a získal mnoho špatných vlastností.
Často reprezentoval zemi i dynastii při různých příležitostech. [[26. červenec|26. července]] roku [[1726]] mu JIří II. udělil britské [[pair]]ovské tituly: vévoda z Edinburghu, markýz Isle of Ely, hrabě Eltham, vikomt Launceston a baron Snowdon. Po dědově smrti v roce [[1727]] a potažmo nástupu svého otce na trůn se stal Frederik následníkem britského trůnu. V roce [[1728]] přibyl poprvé do Velké Británie. [[8. leden|8. ledna]] roku [[1729]] získal oficiální jmenování princem z Walesu.
=== Vztahy s rodiči ===
Řádek 13:
=== Milovník umění ===
Frederik byl velkým milovníkem umění a jeho sběratelem. Shromáždil velkou kolekci franzouzských, italských, holandských, španělských a vlámských obrazů, mimo jiné díla [[Anthonis Van Dyck|Van Dycka]], [[Peter Paul Rubens|Rubense]] i [[Pieter Breughel|Breughela]]. Skupoval i miniatury a kresby. Pod jeho patronátem vznikla jedna z nejpopulárnějších britských písní, ''[[Rule, Britannia!]]'', provedená poprvé [[1. srpen|1. srpna]] roku [[1740]] v [[Cliveden]]u, venkovské rezidenci prince z Walesu, jako součást [[Maska (divadelní žánr)|masky]] (divadelní hry) ''Alfred'', jež byla uvedena u příležitosti nástupu jeho otce Jiřího II., na trůn a třetích narozenin jeho dcery princezny Augusty. Miloval hudbu a sám hrál velmi dobře na [[violoncello]]. Podporoval Operu v Lincoln's Inn Fields jako soupeře královské [[Georg Fridrich Händel|Händlovy]] opery v Drury Lane, V roce [[1731]] koupil pozemky u [[Kew]], kde položil základy veřejné [[Královské botanické zahrady (Kew)|Královské botanické zahrady]]. Princ byl rovněž zaníceným hráčem [[kriket]]u.
== Manželství, potomci ==
[[Soubor:AugustaOfSaxe-GothaFamilyVanLoo.jpg|left|250px|thumb|Princ z Walesu Frederik Ludvík a jeho manželka Augusta se svými dětmi ([[Jean-Baptiste van Loo|Van Loo]], [[1739]]).]]
Princ Frederik Ludvík, v mládí známý marnotratník a sukničkář, se v manželství usadil. Oženil se [[17. duben|17. dubna]] roku [[1736]] v Královské kapli [[St James's Palace]]; jeho manželkou se stala princezna [[Augusta Sasko-Gothajská|Augustą]] ([[30. listopad|30. listopadu]] [[1719]] - [[8. únor|8. února]] [[1772]]), dcera vévody [[Sachsen-Gotha-Altenburg]] a[[Magdalena Augusta Anhalt-Zerbst|Magdaleny Augusty]], dcery vévody [[Karel Anhalt-Zerbst|Karla von Anhalt-Zerbst]]. Když se oženil, požádal [[parlament]] o zvýšení své renty, což mu otec zamítl.
Třebaže mu manželku vybrala matka, s níž se nesnášel, manželství se zdálo šťastným. Vzešlo z něj devět potomků, pět synů a čtyři dcery. Když měla Augusta v roce 1736 porodit, odvezl ji Frederik potají ze St James's Palace do [[Hampton Court Palace|Hampton Courtu]], aby si byl jist, že jeho nenáviděná matka nebude porodu přítomna.
Řádek 23:
Podobné šarvátky Frederika s rodiči pokračovaly i po narození první Frederikovy dcery a v době po Karolinině smrti došlo k jeho úplnému odcizení s otcem.
* [[Augusta Frederika Hannoverská|Augusta Frederika]] ([[31. červenec|31. července]] [[1737]] - [[23. březen|23. března]] [[1813]]), manželka [[Karel Vilém Brunšvicko-Wolfenbüttelský|Karla Viléma]], vévody brunšvického;
* [[Jiří III.|Jiří]] ([[4. červen|4. června]] [[1738]] - [[29. leden|29. ledna]] [[1820]]), [[seznam britských panovníků|král Velké Británie]] a [[Hannoverské království|Hannoveru]];
* [[Eduard August Hannoverský (1739)|Eduard August]] ([[25. březen|25. března]] [[1739]] - [[17. září]] [[1767]]), vévoda z Yorku a Albany;
* [[Alžběta Karolina Hannoverská|Alžběta Karolina]] ([[30. prosinec|30. prosince]] [[1740]] - [[4. září]] [[1759]]);
* [[Vilém Jindřich Hannoverský|Vilém Jindřich]] ([[14. listopad|14. listopadu]] [[1743]] - [[25. srpen|25. srpna]] [[1805]]), vévoda z Gloucesteru a Edinburghu;
* [[Jindřich Frederik Hannoverský|Jindřich Frederik]] ([[7. listopad|7. listopadu]] [[1745]] - [[18. září]] [[1790]]), vévoda z Cumberlandu a Strathearnu;
* [[Luisa Anna Hannoverská|Luisa Anna]] ([[19. březen|19. března]] [[1749]] - [[13. březen|13. března]] [[1768]]);
* [[Frederik Vilém Hannoverský|Frederik Vilém]] ([[13. květen|13. května]] [[1750]] - [[29. prosinec|29. prosince]] [[1765]]);
* [[Karolina Matylda Hannoverská|Karolina Matylda]] ([[11. červenec|11. července]] [[1751]] - [[10. květen|10. května]] [[1775]]), manželka [[Seznam dánských králů|dánského krále]] [[Kristián VII. Dánský|Kristiána VII.]];
Kromě těchto legitimních potomků měl i tři děti [[levoboček|z levého boku]]:
| |||