Frederik I. Dánský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m 13. dubna->13. duben |
m 8. března->8. březen 10. dubna->10. duben 30. července->30. červenec 7. srpna->7. srpen 12. prosince->12. prosinec |
||
Řádek 8:
== Vévoda šlesvicko-holštýnský ==
Frederik byl nejoblíbenějším a preferovaným synem své matky, která byla v posledních letech života Kristiána I. guvernérkou [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicka-Holštýnska]]. Podle privilegií, jež Kristián I. zemi udělil, si mohli její obyvatelé zvolit sami po jeho smrti nového vévodu mezi královými syny. Královna matka rozhodla o tom, že vévodství budou rozdělena na dvě části mezi oba syny, poskytnuvši Frederikovi právo prvního výběru. Frederik si zvolil část se zámkem [[Gottorp]], zatímco jeho starší brat [[Jan I. Dánský|Jan]], král [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]], měl sídlo v městě [[Bad Segeberg]]. Podle dohody Kristiána I. se šlesvicko-holštýnskými stavy vévodství byla nedělitelná, takže oficiálně fungovali Frederik a Jan jako spoluvládci - k oficiální volbě došlo [[12. prosinec|12. prosince]] [[1482]].
V roce [[1500]] přesvědčil Frederik svého bratra krále Jana, aby dobyli [[Dithmarschen]], [[region]]u de iure pod svrchovaností Hoštýnska, de facto však fungujícího jako nezávislá rolnická republika. Podařilo se jim sebrat velké vojsko sestávající z jednotek nejen z obou vévodství, ale z celé Kalmarské unie a z německých [[žoldnéř]]ů. Expedice však ztroskotala v bitvě u [[Hammingstedt]]u, kde byla třetina jednotek ztracena.
Řádek 16:
V roce [[1521]] císař [[Karel V.]], Kristiánův strýc, jmenoval Kristiána jediným vévodou holštýnským, vyvolav tak roztržku mezi králem a vévodou Frederikem. Avšak v srpnu roku [[1522]] se Kristián poté, co se vzdal svých práv, s Frederikem smířil.
Reformy podporující [[protestantismus]], které Kristián II. zaváděl proti dánskému kléru, vyvolaly nespokojenost v zemi. [[Jutsko|Jutští]] [[biskup]]ové a někteří šlechtici se sešli v březnu roku [[1523]] ve [[Viborg]]u, kde se shodli na tom, že vyženou krále ze země a budou hledat podporu u jeho strýce, vévody Frederika. S touto podporou Frederik vyhlásil [[8. březen|8. března]] Kristiánovi II. válku. Kristián odmítl bojovat se svými poddanými a [[13. duben|13. dubna]] téhož roku opustil zemi. Tentýž den byl Frederik jmenován novým králem Dánska a [[7. srpen|7. srpna]] byl korunován.
== Král Dánska a Norska ==
Řádek 22:
Kristián II., pobývající v [[Nizozemsko|Nizozemí]], podnikl osobně v roce [[1531]] do Norska
nezdařilou vojenskou výpravu, jejímž výsledkem bylo jeho zajetí v tomtéž roce. Třebaže Frederik přislíbil Kristiánovi podmíněnou svobodu, porušil svůj slib a rozhodl [[30. červenec|30. července]] roku [[1532]] o jeho uvěznění na hradě [[Sønderborg]].
Třebaže Frederik ve své smlouvě s biskupy slíbil chránit katolickou víru proti protestantismu, ve skutečnosti povolil svobodu vyznání. Významným krokem v tomto směru bylo jmenování významného [[luteránství|luteránského]] [[kazatel]]e [[Hans Tausen|Hanse Tausena]] svým kaplanem a výchova Frederikova syna [[Kristián III. Dánský|Kristiána]] v luteránství.
Řádek 30:
Po dobu většiny svého vlády sídlil Frederik na zámku v Gottorpu, své vévodské rezidenci, a navštěvoval Dánsko pouze v nejnutnějších případech. Nikdy nebyl v Norsku a nebyl zde ani korunován, takže užíval titul ''volený král Norska''. Protože oba jeho rodiče byli Němci, předpokládá se, že se nikdy nenaučil [[dánština|dánsky]].
Zemřel na hradě v Gottorpu [[10. duben|10. dubna]] roku [[1533]] ve věku 61 let. Jeho ostatky byly převezeny a pohřbeny v katedrále ve [[Šlesvik]]u.
== Manželství a potomci ==
| |||