Fjodor II. Borisovič: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m 13. dubna->13. duben
m 25. ledna->25. leden 30. dubna->30. duben 1. června->1. červen 20. června->20. červen 25. května->25. květen
Řádek 1:
'''Fjodor II. Borisovič''' ([[ruština|rusky]]: Фёдор II Бори́сович Годуно́в) ([[1589]] - [[20. červen|20. června]] [[1605]]) byl [[Rusko|ruský]] [[car]] v roce 1605. Doba jeho vlády je nejkratší v historii Ruska - trvala pouhých 49 dní.
 
== Dětství a výchova ==
Fjodor Borisovič se narodil v [[Moskva|Moskvě]] jako syn a následník [[Boris Godunov|Borise Godunova]]. Jeho matkou byla jedna z dcer [[Maljuta Skuratov|Maljuty Skuratova]], neblaze proslulého oblíbence cara [[Ivan Hrozný|Ivana Hrozného]]. Nedlouho po Fjodorově narození se jeho otec stal faktickým jediným vládcem státu. Velmi záhy, počínaje lety [[1594]]—[[1595|95]], začaly být pocty, rovné carským, prokazovány i malému Fjodoru Borisoviči ("podepisoval" se v listech společně s otcem, jeho jméno se objevovalo při ceremoniálech přijímání poslů, jeho jménem byly udíleny dipomatické dary). Historik S. F. Platonov se domnívá, že toto vyzdvihování mělo souvislost s úmrtím dcery [[Fjodor I. Ivanovič|Fjodora I.]], Feodosije Fjodorovny ([[25. květen|25. května]]
[[1592]]-[[25. leden|25. ledna]] [[1594]]), které znamenalo konec moskevských [[Rurikovci|Rurikovců]], takže Borisova dynastie se mohla stát nástupcem Fjodora I.
 
Po nástupu otce na trůn v roce [[1598]] se Fjodor Borisovič stal carevičem a následníkem trůnu a účastnil se slavnostního vstupu otce do hlavního města ([[30. duben|30. dubna]]). V roce [[1599]] desetiletý carevič vlastnoručním dopisem seznámil [[mnich]]y ''Svatotrojického kláštera'' o nemoci otce, který k nim proto nemohl přijet.
 
Fyzicky statný chlapec, velmi svým otcem milovaný, získal pro tehdejší dobu nejlepší možné vzdělání, které z něj mělo učinit osvíceného monarchu. (Sám Boris Godunov byl gramotný, ale knižní vzdělání neměl.) Bývá nazýván "prvním plodem evropské výchovy v Rusku". Přesto opozice rozšířila v Rusku i za hranicemi pověsti o Fjodorově churavosti a slaboduchosti.
Řádek 18:
 
== Nástup na trůn, svržení a smrt ==
[[Soubor:Makovsky False Dmitrys agents murdering Feodor Godunov and his mother 1862.jpg|thumb|right|250px|Vražda Fjodora Godunova a jeho matky. Obraz K.E. Makovského z roku 1862]]Po nečekané předčasné smrti svého otce [[13. duben|13. dubna]] [[1605]] byl prohlášen ve věku pouhých šestnácti let carem. Třebaže jeho otec připravoval Fjodorovi následnictví, takže syn byl obklopen mocnými a oddanými přáteli, od prvního okamžiku panování se ocitl v atmosféře zrady. [[1. červen|1. června]] 1605 poslové nepravého cara, [[Lžidimitrij I.|Lžidimitrije I.]], přibyli do Moskvy, aby ho svrhli; listy, které veřejně četli na [[Rudé náměstí|Rudém náměstí]], rozhodly o jeho Fjodorově osudu. Skupina [[bojar]]ů, málo ochotných složit přísahu věrnosti novému carovi, se dostala do [[Kreml]]u a mladého cara uvěznili.
 
[[20. červen|20. června]] byl Fjodor ve svých komnatách společně se svou matkou zardoušen. Jako oficiální příčina smrti se uváděla otrava, ale [[Švédsko|švédský]] [[historie|historik]] Peter Petreius uvádí, že těla, která mohla být ohledána, nesla známky mocného škrcení.<ref>Peter Petreius de Erlesund: ''Historien und Bericht von dem Groszfürstentumb Muschkow'', Leipzig, 1630</ref><ref>R. G. Skrynnikov: ''Boris Godunov'', Moskva: Nauka, 1978/1983 y Gulf Breeze, Fla: Academic International Press, 1978/1982, ISBN 0-87569-046-7</ref> Těla Fjodora a Marie Godunovových byla — spolu se z hrobu vyvlečeným tělem Borise Godunova — pochována na příkaz Lžidimitrije bez jakýchkoli poct v druhořadém moskevském ženském Varsonofjevském klášteře, V roce [[1606]] podle nařízení cara [[Vasilij IV. Ivanovič Šujskij|Vasilije Šujského]] byly ostatky rodiny Godunovových slavnostně přeneseny do Svatotrojického kláštera, kde spočívají dodnes.
 
Současníci (ruští i zahraniční), stejně jako mnozí historikové, považovali Fjodora, jeho matku i sestru za nevinné oběti bezmezné touhy po moci Borise Godunova, potrestaného tak Bohem za vraždu [[carevič Dimitrij|careviče Dimitrije]].