Karel II. Neapolský: Porovnání verzí

Roku 1282 se Sicílie [[sicilské nešpory|vzbouřila]] proti anjouovské nadvládě. Karel tehdy žil v provensálském hrabství a otec jej poslal na pařížský dvůr, kde měl mladík získat příslib vojenské pomoci. Královský bratranec [[Filip III. Francouzský|Filip III.]] ochotně strýci poslal posily. Roku 1284 Karel v bitvě u Neapole upadl do zajetí aragonského admirála Rogera z Laurie a svého otce tím velmi popudil. Roger z Laurie přislíbil karlovoKarlovo propuštění na oplátku za propuštění Beatrix, dcery krále Manfréda, ale klamal a Karla s sebou odvezl do Katalánska.

V internaci strávil Karel celé roky<ref name="Nicolle14">{{Citace monografie | příjmení = Nicolle | jméno = David | odkaz na autora = David Nicolle | titul = Pád Akkonu 1291 : krvavý zánik křižáckých států | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 96 | isbn = 978-80-247-3414-9 | poznámka = dále jen ''Pád Akkonu'' | strany = 14}}</ref> O propuštění se zasloužila anglická královna [[Eleonora Kastilská (1241)|Eleonora]], která nelitovala peněz ani času a její snaha byla korunována úspěchem.<ref name="Pernoud203">{{Citace monografie | příjmení = Pernoudová | jméno = Régine | odkaz na autora = Régine Pernoudová | titul = Žena v době katedrál | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 255 | isbn = 80-7021-544-5 | poznámky = Dále jen ''Žena v době katedrál'' | strany = 203}}</ref> Karel byl po opakovaných diplomatických vyjednáváních propuštěn v říjnu 1288 a donucen slíbit, že nebude používat titul sicilského krále a dát tři ze svých synů jako rukojmí aragonskému králi. Po nuceném příjezdu na francouzský dvůr nechal král Filip IV. jeho průvodce zatknout a Karla s vojenským doprovodem a mnoha rytíři poslal do Itálie, kde byl nadšeně přivítán guelfy a papežem [[Mikuláš IV.|Mikulášem IV.]]