Bitva o Komárno (1919): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m 20. ledna->20. leden |
||
Řádek 21:
[[28. říjen|28. října]] [[1918]] [[Vznik Československa|vznikl]] samostatný [[Československo|československý stát]]. Jeho součástí se měly stát doposud maďarské [[Horní Uhry]] ([[Slovensko]]). Protože se s tímto stavem Maďarsko nehodlalo smířit, došlo k obsazení území československou vojenskou mocí.
Obsazování Slovenska probíhalo od [[2. listopad]]u [[1918]] do [[20. leden|20. ledna]] [[1919]]. Jedním z obsazovaných měst bylo i Komárno, ležící blízko hranic s Maďarskem. To bylo bez boje [[9. leden|9. ledna]] obsazeno legionářským 39. střeleckým plukem.
Původně měl být posádkou v městě celý pluk, ale nakonec to byl jen neúplný I. prapor, kterému velel major [[Antonín Basl]]. Zpočátku byl v městě klid, ale [[20. leden|20. ledna]] byla zahájena všeobecná týdenní stávka. Šlo o projev nesouhlasu s trvalým obsazením [[Československá armáda|československým vojskem]]. [[3. únor]]a začala další, dokonce čtrnáctidenní stávka. V ulicích se objevovaly protičeské letáky. Situace se prudce zhoršovala. Po vzniku [[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]] se dle slov majora Basla vyostřila natolik, že přestřelky, přepady, chytání agitátorů, podloudníků a šiřitelů falešných kolků bylo na denním pořádku.{{chybí zdroj}} Za některými akcemi stála vojenská posádka nedalekého [[Maďarsko|maďarského]] města [[Új Szöny]].{{chybí zdroj}} Od poloviny dubna se začalo v městě mluvit o připravovaném maďarském útoku.
Termín útoku byl stanoven na [[1. květen|1. května]]. K útoku se přihlásilo asi 1 000-2 000 dobrovolníků z řad organizovaného dělnictva, doplněných o přibližně 400 vojáků. Informace o tom, že [[Maďaři]] chystají 1. května útok, se dostaly i k plukovníku Maccalusovi, veliteli jednotek v úseku, ale ten jim nevěnoval žádnou pozornost.{{chybí zdroj}}
| |||