Rozsudek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fr:Jugement (droit) |
Reference a malé doplnění |
||
Řádek 4:
[[Soubor:Rozsudek.jpg|thumb|right|Úvodní část trestního rozsudku]]
=== Vyhlášení a písemné vyhotovení ===
Rozsudek se vyhlašuje zpravidla hned po skončení soudního jednání, pokud rozhoduje [[soudní senát]], až po poradě a hlasování jeho členů, čemuž nesmí být nikdo kromě nich a zapisovatelky přítomen. Vyhlašuje se vždy veřejně, a to i v případě, kdy účast veřejnosti byla v předcházejícím řízení vyloučena.<ref>§ 156 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)</ref><ref>§ 127 a 128 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“)</ref> Vyhlášení se provádí slavnostním a důstojným způsobem, kdy všechny přítomné osoby včetně soudců musí povstat.<ref>§ 13 odst. 3 a § 16 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy</ref> V úvodu se slovy „''jménem republiky''“ zdůrazňuje skutečnost, že rozsudek je autoritativním rozhodnutím [[
Rozsudek následně soud vyhotoví i v písemné formě, která v horní části první strany obsahuje vyobrazení [[Malý státní znak|malého státního znaku]], na konci každého vyhotovení je otisk kulatého razítka soudu také s vyobrazením malého státního znaku, originál rozsudku je podepsán předsedou [[Soudní senát|senátu]] či [[samosoudce]]m, výjimečně jiným členem senátu nebo jiným soudcem. Písemné vyhotovení rozsudku je [[veřejná listina|veřejnou listinou]]. Po jeho doručení všem účastníkům řízení a po uplynutí lhůty k podání řádného [[Opravný prostředek|opravného prostředku]], či po vzdání se práva ho podat anebo po jeho zamítnutí je rozsudek [[Právní moc|pravomocný]] a po uplynutí lhůty k plnění i [[Vykonatelnost|vykonatelný]]. Pokud by se v písemném vyhotovení vyskytly nějaké písařské chyby, může je vždy soudce [[Usnesení (soud)|usnesením]] opravit.<ref>§ 164 o. s. ř.</ref><ref>§ 131 tr. ř.</ref>
=== Rozsudek v trestním řízení ===
V [[trestní řízení|trestním řízením]] pouze rozsudkem může být po provedeném [[hlavní líčení|hlavním líčení]] vyslovena vina [[obžalovaný|obžalovaného]] a uložen mu [[trest]] (tzv. ''odsuzující rozsudek''). Rozsudkem se také po provedeném hlavním líčení rozhoduje o zproštění obžalovaného podané [[obžaloba|obžaloby]] (tzv. ''zprošťující rozsudek'').
Písemné vyhotovení rozsudku v trestním řízení má tyto části:<ref>§ 120–125 tr. ř.</ref>
* '''''úvodní část''''' – obsahuje úvodní prohlášení „jménem republiky“ včetně označení „Česká republika“ jako státu, jehož jménem je rozsudek činěn, slovo „rozsudek“, dále označení soudu, soudců (samosoudce či složení senátu), místa a dne vyhlášení, jakož i označení obžalovaného,
* '''''výrok (enunciát)''''' – jde o podstatu rozsudku, ve výroku je uvedeno jakým způsobem se rozhoduje, obsahuje popis skutku, pro který se trestní stíhání vedlo, jeho právní posouzení, zda se obžalovaný shledává vinným nebo zda se podané obžaloby zprošťuje, v případě odsouzení zda a jaký se obžalovanému ukládá trest, dále může obsahovat i rozhodnutí o [[ochranné opatření|ochranném opatření]], výroky o vzájemném vztahu k jiným rozhodnutím (výrok o zrušení jiných rozhodnutí či jejich částí), rozhodnutí o nároku na [[škoda (právo)#Náhrada škody|náhradu škody]], pokud jej [[poškozený]] řádně a včas v řízení uplatnil,
Řádek 16 ⟶ 18:
=== Rozsudek v občanském soudním řízení ===
Písemné vyhotovení rozsudku v [[Civilní proces|občanském soudním (civilním)]] řízení obsahuje:<ref>§ 157 o. s. ř.</ref>
* '''''úvodní část''''' – obsahuje úvodní prohlášení „jménem republiky“ včetně označení „Česká republika“ jako státu, jehož jménem je rozsudek činěn, slovo „rozsudek“, dále označení soudu, soudců (samosoudce či složení senátu), označení účastníků řízení a jejich zástupců, účast dalších subjektů na řízení (např. účast [[státní zastupitelství|státního zastupitelství]]), označení projednávané věci,
* '''''výrok (enunciát)''''' – jde o jádro rozsudku, v němž je uvedeno jakým způsobem se rozhoduje, zda a jaká se ukládá povinnost [[žalovaný|žalovanému]], zda se [[žaloba]] zcela či zčásti zamítá apod., dále obsahuje i výrok o [[náklady řízení|nákladech řízení]] či alespoň o jejich základu,
* '''''odůvodnění''''' – zde soud vyloží, čeho se [[žalobce]] domáhal, jak se k věci vyjádřil žalovaný, které skutečnosti má soud za prokázané, o jaké důkazy svá zjištění opírá, jak hodnotil provedené důkazy, jak věc posoudil po právní stránce,
* '''''poučení''''' – informace o tom, zda je přípustný opravný prostředek, v jaké lhůtě a kde lze podat, poučení o možnosti [[Exekuce|výkonu rozhodnutí]],
* '''''den a místo vyhlášení'''''
Rozsudkem soud zásadně rozhoduje vždy o celém předmětu řízení, tedy o všem, čeho se žalobce v žalobě domáhal. Výjimečně, je-li to z hlediska hospodárnosti řízení účelnější, může soud nejprve rozhodnout jen o části uplatněného nároku nebo jen ve vztahu k určitému účastníkovi řízení v postavení samostatného společníka tzv. '''''částečným rozsudkem'''''. Tento postup může být vhodný např. v případě, kdy určitá část uplatněného nároku již není mezi účastníky sporná, po rozhodnutí o ní může být částečný rozsudek vykonán, zatímco o zbytku se řízení vede dále. Jinou výjimkou z vyčerpání celého předmětu řízení rozsudkem je '''''mezitímní rozsudek''''', v němž je rozhodnuto pouze o základu věci.<ref>§ 152 odst. 2 o. s. ř.</ref> Takový postup je účelný v případech, kdy je spornou jak otázka samotné existence nároku, tak i jeho výše. Typickým příkladem může být rozhodování ve sporech o náhradu [[Škoda (právo)|škody]], kdy mezitímním rozsudkem se vysloví závěr, zda v daném případě je vůbec odpovědnost za škodu dána či ne, v kladném případě se po [[právní moc]]i mezitímního rozsudku v pokračujícím řízení stanoví výše náhrady škody. Částečný nebo mezitímní rozsudek musejí být ve svém úvodu jako takové označeny, aby bylo zřejmé, že se nejedná o rozhodnutí o celém předmětu řízení.
Zvláštními druhy civilních rozsudků jsou také rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání. '''''Rozsudek pro uznání''''' soud učiní, jestliže žalovaný v průběhu řízení uzná uplatňovaný nárok či jeho základ a pokud to nevylučuje povaha nároku. Je-li nárok uznán jen z části, soud může vydat rozsudek pro uznání jen na návrh žalobce.<ref>§ 153a o. s. ř.</ref> '''''Rozsudek pro zmeškání''''' (též ''kontumační rozsudek'') může být učiněn v případě, kdy se žalovaný, kterému byla řádně a včas doručena žaloba a předvolání, bez důvodné a včasné omluvy nedostaví k prvnímu jednání ve věci. Žalobce, který se k jednání dostavil, pokud to nevylučuje povaha uplatňovaného nároku, může navrhnout, aby jeho tvrzení o skutkových okolnostech byla považována za nesporná a aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání.<ref>§ 153b o. s. ř.</ref> Oba tyto zvláštní druhy rozsudků musí být ve svém úvodu příslušným způsobem označeny.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Usnesení (soud)|Usnesení]]
Řádek 34 ⟶ 39:
=== Literatura ===
* Jiří Jelínek a kol.: ''Trestní právo procesní''. Aktualizované vyd. EUROLEX BOHEMIA, Praha 2002. 612 s. ISBN 80-86432-20-3
* Alena Winterová a kol.: ''Civilní právo procesní''. Vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Linde, Praha 1999. 663 s. ISBN 80-7201-157-X
[[Kategorie:Justice]]
| |||