Tomáš Slovan: Porovnání verzí

'''Tomáš Slovan''' ('''Thomas Sklavinos''') byl [[Byzantská říše|byzantskýmbyzantský]] vojevůdcemvojevůdce a vzdorocísařem v letech [[821]] až [[823]] [[vzdorocísař]].

Pocházel z rodiny [[Slované|Slovanů]] usídlených v [[Malá Asie|Malé Asii]] (odtud také jeho přízvisko). Společně s pozdějšími [[císař]]i a svými někdejšími spolubojovníky, [[Leon V. Arménský|Leonem  V.]] a [[Michael II. Amorijský|Michaelem  II.]], podporoval v roce [[803]] vzdorocísaře Bardana Turka. Po porážce Turkova povstání odešel Tomáš do [[Arabové|arabského]] [[exil]]u. V roce [[813]] se vrátil a po Leonově smrti se rozhodl sám stát císařem. V roce [[821]] byl [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchou]] v [[Antiochie|Antiochii]], která byla tehdy pod kontrolou Arabů, korunován císařem. [[Chalífa]] [[Al-Ma‘múnMa'mún]] se snažil využít nestability v Byzanci a proto finančně zajišťoval Tomášovo povstání. Západní provincie podpořili Tomáše kvůli jeho [[Ikonodulie|ikonodulskému]] postoji. Maloasijské provincie si získal zase tím, že se vydával za [[Konstantin VI.|Konstantina  VI.]] Avšak příčiny popularity tohoto uzurpátora byly mnohem hlubší. Lid trpěl vysokými daněmi a nenáviděl Michaela  II. pro jeho krutost a proradnost (nechal zavraždit svého někdejšího přítele Leona  V.).

Na počátku roku 821 vstoupil Tomáš se svým vojskem do Malé Asie, kterou až na [[thema]]ta ''Opsikion'' a ''Armeniakon'' téměř celou dobyl. V prosinci se se svými 80  000  vojáky slovanského, [[Germáni|germánského]], [[írán]]ského, [[Arménie|arménského]] a arabského původu přeplavil do [[Thrákie]] a zahájil obléhání [[Konstantinopol]]e. Došlo k několika bitvám. Na moři sice Tomáš dokázal zvítězit nad císařskou flotilou, ovšem jeho pozemní vojsko bylo na počátku roku [[822]] poraženo. Jeho loďstvo bylabylo následně zničeno [[Řecký oheň|řeckým ohněm]].

* ZÁSTĚROVÁ, Bohumila a kol., ''Dějiny Byzance''. Praha, : [[Academia]], 1992.