Neurologie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Aronnax (diskuse | příspěvky)
Aronnax (diskuse | příspěvky)
→‎Klinická práce: další část
Řádek 27:
 
== Klinická práce ==
[[Soubor:Reflex hammer.jpg|thumb|left|Neurologické kladívko používané k vyšetření reflexů]]
=== Neurologické vyšetření ===
'''Neurologické vyšetření''' je modifikací obvyklého interního vyšetření se zvláštním důrazem na vyšetření funkce nervového systému. K vyšetření používá neurolog především vlastní smysly, z pomůcek je pak nejznámější [[neurologické kladívko]], dále se používá [[špátle]], jemné vatové štětičky, ladičky a k vyšetření čichu i zrnka kávy nebo mýdlo.
Řádek 41:
 
=== Pomocné vyšetřovací metody v neurologii ===
V neurologii se používá celá řada pomocných vyšetřovacích metod. Některé z nich jsou společné s jinými obory, jiné jsou pro neurologii specifické.
 
==== Vyšetření zobrazovacími metodami ====
Vyšetření zobrazovacími metodami slouží především k posouzení struktury. [[Skiagrafie|Klasický rentgenový snímek] může poskytnout cenné informace o změnách na lebce a páteři. [[Počítačová tomografie|Počítačovou tomografií]] lze zobrazit i vlastní tkáň mozku, mozkové komory, krvácení a expanzivní procesy. Někdy je vhodné vyšetření [[Nukleární magnetická rezonance|nukleární magnetická rezonance]], například při vyšetřování rozsahu postižení [[Roztroušená skleróza|roztroušenou sklerózou]]. Zejména pro vyšetření tepen zásobujících mozek krví se používá [[ultrasonografie]] a [[angiografie]]. V některých případech je třeba monitorovat funkční aktivitu jednotlivých regionů mozkové kůry; k tomu se hodí [[pozitronová emisní tomografie]].
 
==== Vyšetření mozkomíšního moku ====
Vyšetření [[Mozkomíšní mok|mozkomíšního moku]] (likvoru) patří mezi metody využívané poměrně specificky v neurologii, pouze v některých případech využívají toto vyšetření lékaři v oboru [[infekční lékařství]]. Přístup k mozkomíšnímu moku je obvykle cestou [[lumbální punkce]], výjimečně pak cestou [[subokcipitální punkce]]. Diagnosticky cennou informací je tlak mozkomíšního moku, jeho barva i složení. Analýzou mozkomíšního moku lze získat informace zejména o infekcích a daších zánětlivých procesech mozku a mozkových obalů.
 
==== Elektrofyziologická vyšetření ====
Elektrofyziologická vyšetření v neurologii jsou poměrně specifická pro neurologii. Patří sem zejména EEG, EMG, polysomnografie a evokované potenciály.
 
===== Elektroencefalografie (EEG) =====
{{main|Elektroencefalografie}}
Elektroencefalografie je metoda sloužící k měření povrchových potenciálů odpovídajícím sumační aktivitě zejména korových neuronů v poměrně velkých okrscích. EEG má diagnosticky význam především v případě diagnostiky [[Epilepsie|epilepsií]], ovšem řada dalších poruch struktury i funkce mozku může mít na záznamu z EEG svůj korelát.
 
===== Elektromyografie (EMG) =====
{{main|Elektromyografie}}
Elektromyografie je metoda sloužící k hodnocení fuknce periferního nervu, nervosvalové ploténky a svalu. Používá se zejména v diagnostice [[myastenia gravis]] a [[Lambertův Eatonův syndrom|Lambertova Eatonova syndromu]].
 
===== Evokované potenciály =====
{{main|Evokované potenciály}}
Evokované potenciály představují metodu sloužící k vyšetření rychlosti vedení informace mozkem. Princip je jednoduchý, pacientův smysl je podrážděn definovaným podnětem a měří se EEG. Samozřejmě že na jednom záznamu není změna patrná, ovšem jestliže se toto zopakuje několikrát, lze zprůměrováním záznamů získat křivku odpovídající šíření podnětu příslušnou drahou. Nejvíce se používají [[vizuální evokované potenciály]] (VEP) a [[akustické evokované potenciály]] (AEP). Slouží jako metoda objektivně zjišťující funkci příšlušného smyslu a jako metoda posuzující funkční závažnost postižení při [[Roztroušená skleróza|roztroušené skleróze]].
 
===== Polysomnografie =====
{{main|Polysomnografie}}
Polysomnografie je metoda sloužící k vyšetření spánku pacienta. U spícího pacienta je zaznamenáváno několik parametrů:
* EEG
* svalové pohyby brady (EMG)
* oční pohyby (elektrookulogram - EOG)
* dýchání - dýchací pohyby hrudníku i břicha, proud vzduchu nosem i ústy a zvuk dýchání
* saturace krve kyslíkem
* pohyby končetin (EMG)
* činnost srdce ([[Elektrokardiografie|EKG]])
Výsledek polysomnogafického vyšetření slouží k diferenciální diagnostice [[Nespavost|nespavostí]].
 
=== Neurologická diferenciální diagnostika ===
 
=== Neurologická terapie ===
 
=== Neurologická terapie ===
 
== Slavní neurologové ==