Heike Kamerlingh Onnes: Porovnání verzí

Ve své doktorské práci dokázal teoreticky i experimentálně, že známý Foucaultův experiment s kyvadlem lze použít ke stanovení rotačního momentu [[Země]]. V roce [[1881]] publikoval článek ''Allgemeene theorie der vloeistoffen'' (Obecná teorie kapalin), kde tuto teorii spojil s kinetickou teorií kapalin využitím [[Johannes Diderik van der Waals|van der Waalsova]] zákona korespondujících stavů z pohledu mechaniky. Tuto práci lze považovat za začátek jeho celoživotního zkoumání vlastností hmoty za nízkých [[Teplota|teplot]]. V jeho inauguračním projevu na téma Význam kvantitativního výzkumu ve fyzice použil své oblíbené motto „Door metten tot wetten“ (znalosti z měření) a ocenil význam experimentu, který ho provázel skrz celou jeho vědeckou kariéru.

 

Po jeho zvolení do Physics Chair v Leydenu, reorganizoval fyzikální laboratoř (nyní známou jako laboratoř Kamerlingha Onnese), tak aby vyhovovala jeho výzkumu, který byl založen převážně na teoriích jeho dvou krajanů J. D. van der Waalse a [[Hendrik Lorentz|H. A. Lorentze]]. Jeho cílem bylo vytvořit kryogenickou laboratoř, která by byla schopna ověřit van der Waalsův zákon korespondujících stavů ve velkém rozmezí teplot. Jeho snaha o dosažení co nejnižší teploty vyvrcholil v roce [[1908]] zkapalněním [[Helium|helia]]. Snížením teploty helia pod 0,9 K se dostal nejníže k absolutní nule. S oblibou říkával, že nejchladnější místo na světě je v Leydenu. Za výzkum v oblasti nízkých teplot dostal v roce [[1913]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]].