Artabanos II.: Porovnání verzí

Na trůn dosadila Artabana část parthské [[Šlechta|šlechty]] nespokojená s&nbsp;panováním krále [[VononésVonónés I.|VononaVonóna I.]] – ten měl v&nbsp;důsledku své latinské výchovy "příliš změkčilé" způsoby<ref>Tacitus, ''Letopisy'', [http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?lookup=Tac.+Ann.+2.2 II, 2]</ref> a navíc byl podporován [[císař]]em z&nbsp;[[Starověký Řím|Říma]]. Artabanos byl v&nbsp;nastalé [[Občanská válka|občanské válce]] nejprve poražen a nucen uprchnout do hor, později se však se silnějším vojskem vrátil a roku [[10]]/[[11]] VononaVonóna svrhl.<ref>Flavius Iosephus, ''Židovské starožitnosti'', XVIII, 2, 4.</ref> Pak se dal v&nbsp;[[Ktésifón]]tu korunovat parthským králem. VononésVonónés našel útočiště v&nbsp;[[Dějiny Arménie|Arménii]], kde převzal tamní vakantní královský stolec.

Pro Artabana bylo důležité, že Římané neměli v&nbsp;úmyslu dostat se kvůli VononoviVonónovi do války s&nbsp;[[Parthové|Parthy]], a když jim velkokrál pohrozil vojenskými kroky, donutili tlakemsvého Vononachráněnce k&nbsp;odchodu do [[Sýrie (provincie)|Sýrie]] a rezignaci na titul arménského krále.<ref>VononésVonónés byl v roce [[19]] zavražděn v&nbsp;[[Kilikie|Kilikii]]. Viz Tacitus, ''Letopisy'', [http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?lookup=Tac.+Ann.+2.58 II, 58]</ref> Snahy dosadit na trůn v&nbsp;[[Artaxata|Artaxatě]] arsakovského prince, které dával Artabanos najevo, však narazily na odpor císaře [[Tiberius|Tiberia]] a na východ byl urychleně vyslán vojevůdce [[Germanicus]], aby tomu zabránil. Novým arménským králem se z&nbsp;vůle Říma stal roku [[18]] syn [[Pontus|pontského]] krále ZenonZénón, který přijal jméno [[Artaxés III.]]

{{Parthský král|funkce=Parthský král|pred=[[VononésVonónés I.]]|po=[[Vardanés]]|kdy=[[10]]/[[11]]–[[38]]}}