Verze z 20. 11. 2011, 01:26 editovat Beregund (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 631 editací m + kat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 11. 2011, 14:32 editovat zrušit editaci Beregund (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 631 editací m + odk + kat přeform Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{upravit}} '''Válka reunií''' (~~1683–1684~~[[1683]]–[[1684]]) byla konfliktem, který inicioval francouzský král [[Ludvík XIV.]] proti [[Španělsko\|Španělsku]] a jeho spojencům. Potřeboval splatit narůstající dluhy a proto chtěl neustále rozšiřovat svá území podél severní a východní hranice, zejména v oblasti [[Španělské Nizozemí\|~~španělského~~Španělského Nizozemí]], aby mohl od tamějších poddaných vybírat daně. V podstatě tím navázal na války [[Devoluční válka\|devoluční]] a [[francouzsko-nizozemská válka\|francouzsko-~~nizozemské války~~nizozemskou]], v těch totiž získal spousty měst kolem [[pohraničí]] a podle tradice spolu s městem změnily příslušnost i přiléhající oblasti; měly tedy uznat nového vládce. Definovat velikost takovéto oblasti však tehdy bylo obtížné a proto Ludvík zřídil speciální "radu reunií" aby ověřila, jestli Francie ovládá všechna území, na která má nárok. Loajální rada po rozboru sporných středověkých spisů rozhodla, že určitá pohraniční území by podle práva měla patřit Francii. Tyto oblasti se skládaly převážně z menších měst a vesnic, a po příjezdu francouzských vojsk téměř nekladly odpor. Ludvík takto ovládl oblasti, které formálně patřily španělským [[Habsburkové\|Habsburkům]] a [[Svatá říše římská\|Svaté říši římské]]. K nejdůležitějším patří [[Alsasko]], [[Štrasburk]] a [[Lucembursko]] (a jejich blízké okolí). Francie již v září 1681 anektovala Štrasburk, v listopadu 1683 se zmocnila se Kortrijku a v červnu 1684 dobyla [[Lucemburk]], kromě toho obsadila tato území: hrabství [[Vaudémont]], město [[Sarrebourg]], knížectví Salm, hrabství [[Saarbrücken]], hrabství [[Zweibrücken]], ~~atd..~~a další. Lucembursko se však odmítlo podřídit a španělská vojska v [[Holandsko\|Holandsku]] podporovaná říšskými oddíly se [[Francie v raném novověku\|Francii]] roku 1683 postavila na odpor. Jako trest za to, že Španělé mohli používat janovský přístav bylo město [[Janov]] 12 dní bombardováno. Francie v této válce vedla a navíc na rozkaz Ludvíka XIV. docházelo k tvrdým represím, které měly zastrašit a odradit nepřátele a udržet vládu v dobytých oblastech. Došlo také k vraždění civilního obyvatelstva, Ludvík nechal vypálit 20 vesnic jako odpověď na to, že Španělé zničili dvě stodoly na okraji území Francie. Ačkoli Ludvík odmítl podpořit tehdejší [[Svatá aliance\|Svatou alianci]] v boji proti [[Osmanská říše\|Osmanům]] a dokonce Turky tajně podporoval, nebylo pro něj dále výhodné bojovat s [[Svatá říše římská\|Říší]], proto souhlasil s Ratisbonským (řezenským) mírem (1684), který zaručoval 20 let příměří mezi Říší a Francií a nechal svého bratrance [[Karel II. Stuart\|Karla II.]] (Anglického krále), aby rozsoudil vlastnictví sporných území. Francie tedy dočasně připojila území [[Alsasko\|Alsaska]], [[Štrasburk]]u a Lucemburska, ale podnítila proti sobě další evropské země, které se obávaly její rostoucí moci. [[Kategorie:Dějiny Německa]] [[Kategorie:Války Španělska]] [[Kategorie:Války Francie]] [[Kategorie:Války 17. století]]

Válka reunií: Porovnání verzí