Milánské vévodství: Porovnání verzí

 

V roce [[1498]] se orléanský vévoda stal [[Francie|francouzským]] králem jako [[Ludvík XII.]] V boji o milánský vévodský stolec si Ludvík počínal mnohem důrazněji než jeho otec. Roku [[1499]] Francouzi vtrhli do severní Itálie a vyhnali [[Sforzové|sforzského]] vévodu [[Ludovico Maria Sforza|Ludovica]]. Do roku [[1513]] v Miláně vládli Francouzi, kteří byli ze země vyhnáni Švýcary. Ti do Milána dosadili Ludovicova syna [[Massimiliano Sforza|Massimiliana]]. Jeho vláda však netrvala dlouho. Roku [[1515]] francouzská armáda, tentokrát pod velením nového krále [[František I. Francouzský|Františka I.]], do severní Itálie přišla znovu a v [[bitva u Marignana|bitvě u Marignana]] vybojovala kontrolu nad oblastí a vévodu Massimiliana zajala. Roku [[1521]] byla Francie z Milána znovu vytlačena, tentokrát Rakušany a ti na trůn dosadili Massimilianova mladšího bratra [[Francesco II. Sforza|Francesca II.]]

Následná rozhodující porážka Francie u [[Bitva u Pavie|Pavie]] roku [[1525]], ale když se zdálo, že císař [[Karel V.]] začíná pomocí vojska dominovat v Itálii, Francesco II. se připojil spolu s [[Benátská republika|Benátkami]], Florencií, papežem [[Klement VII.|Klementem VII.]] a Francií proti římsko-německému císaři. Tento krok měl za následek rychlé vyhnání Francesca II. z Milána císařskými vojsky. Francesco II. si však podržel pod kontrolou ostatní města vévodství, a do Milána byl znovu dosazen mírovou [[dohoda z Cambrai|dohodou z Cambrai]] roku [[1529]].