Pískavice řecké seno: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
wikipedizace
Řádek 3:
Tento článek '''potřebuje úpravy.''' Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho <span class="plainlinks">[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit}} vylepšíte]</span>. {{#if: |<br /><span style="margin-left: 32px;">Konkrétní problémy: ''{{{1}}}''</span>}}<br /><small>Jak by měly články vypadat, popisují stránky [[Wikipedie:Vzhled a styl|Vzhled a styl]], [[Wikipedie:Encyklopedický styl|Encyklopedický styl]] a [[Wikipedie:Průvodce (odkazy)|Odkazy]].</small>
</div>{{Kategorie|Články k úpravě}}
 
 
{{taxobox
| jméno = Pískavice
| obrázek = Illustration Trigonella foenum-graecum0 clean.jpg
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| oddělení = [[Krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[Vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| řád = [[Bobotvaré]] (''Fabales'')
| čeleď = [[Bobovité]] (''Fabaceae'')
| rod = [[Pískavice]] (''Trigonella'')
| druh = '''''T. foenum-graecum'''''
| binomické jméno = ''Trigonella foenum-graecum''
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]]
|}}
 
[[Soubor:Fenugrec.jpg|200px|thumb|right|Semena pískavice]]
 
'''Pískavice''' je druh [[koření]]. Botanicky se jedná o [[Semeno|semena]] druhu nazývaného [[pískavice řecké seno]] (''Trigonella foenum-graecum'') patřícího do čeledi [[Bobovité|bobovitých]]. Tento druh je hojně pěstován ve [[středomoří]].
 
{{Pahýl - gastronomie}}
 
== Popis rostliny ==
Pískavice - řecké seno - Trigonella foenum - graecum
Pískavice je jednoletá [[Byliny|bylina]]. Tvoří přechod mezi [[pícniny|pícninami]] a [[obiloviny|obilovinami]]. Má přímou, chudě větvenou [[lodyha|lodyhu]] s trojčetnými listy, které se podobají listům [[komonice]]. Květy vyrůstají jednotlivě nebo po dvou z úžlabin listů na kratičkých stopkách, mají pětizubý kalich a žlutavě bílou korunu. Tenké, až 10&nbsp;cm dlouhé lusky jsou poněkud srpovitě prohnuté a čítají až 20 semen. Kvete v červnu a červenci.
 
== Původ ==
Řecké seno pochází z jižní Evropy, u nás se pěstuje ojediněle ve vinorodých oblastech. V Čechách ji poprvé pozoroval prof. František Bubák u [[Bečov nad Teplou|Bečova nad Teplou]] v roce 1889.
 
== Použití ==
Popis rostliny:
Rostlina se pěstuje jako hodnotné krmivo pro [[dobytek]]. Ve farmacii a v léčitelství používáme především semeno.
 
Droga obsahuje velké množství [[monogalaktan]]ového slizu, hodnotných [[bílkoviny|bílkovin]] a [[oleje]]. Přítomen je také netoxický alkaloid [[trigonellin]], dusíkatý [[cholin]], malé množství [[silice]], triterpenové [[saponiny]], [[lecitin]], [[hořčiny]], [[flavonoidy]], [[niacin]] a [[stopové prvky]]. Nověji objevenou látkou je [[diosgenin]], který je důležitý při aplikacích orálních [[antikoncepce|antikoncepčních prostředků]] s léky, obsahujícími pohlavní hormony.
Důležitá je přítomnost metylbetainu kyseliny nikotinové a jejího amidu — [[Niacin|vitamínu PP]]. V listech je obsažen [[kumarin]], takže se jimi někdy „maskuje“ nekvalitní seno.
Pískavice je jednoletá bylina. Tvoří přechod mezi pícninami a obilovinami. Má přímou , chudě větvenou lodyhu s trojčetnými listy, které se podobají listům komonice. Květy vyrůstají jednotlivě nebo po dvou z úžlabin listů na kratičkých stopkách, mají pětizubý kalich a žlutavě bílou korunu. Tenké, až 10cm dlouhé lusky jsou poněkud srpovitě prohnuté a čítají až 20 semen. Kvete v červnu a červenci.
 
Droga povzbuzuje trávení, ulevuje při kašli, nadýmání a při průjmech a mírně snižuje hladinu krevního cukru. Celkově posiluje a působí jako univerzální [[tonikum]], zejména v [[geriatrie|geriatrii]]. Odpradávna se využívala jako ženské [[afrodisiakum]].
Čeleď:
Fabaceae - bobovitá
 
Tato droga je ale nejvíce vhodná pro zevní použití. Kaše z mletého řeckého sena vytahuje hnis z ran a vředů, změkčuje zatvrdliny a poúrazová zatvrdnutí svalů a šlach a působí také proti měkkým otokům. Díky amidu kyseliny nikotinové droga účinně zasahuje do místních hojivých procesů, zlepšuje [[Metabolismus|látkovou výměnu]] a průtok krve vlásečnicemi, což je možné léčebně využít na přípravu velmi hodnotných léčivých [[Klyzmata|klyzmat]], případně kloktadel.
Původ:
 
Řecké seno pochází z jižní Evropy, u nás se pěstuje ojediněle ve vinorodých oblastech. V Čechách ji poprvé pozoroval prof. František Bubák u Bečova nad Teplou v roce 1889.
Drogu podáváme vnitřně formou prášku nebo formou nálevu z hrubě drcených semen. Při zevním použití dáváme většinou přednost použití kašovitého obkladu. Potřebné množství prášku krátce povaříme s přiměřeným množstvím vody, aby vznikla kaše. K ní přidáme malé množství octa. Hustou kašičku natřeme na tlusto na lněné plátno a použijeme jako obvaz.
 
Odborná literatura uvádí u práškované drogy velmi nepříjemné aroma, ale není to oprávněné. Droga nezapáchá, jen má zvláštní aroma. S ohledem na specifičnost jejího použití dáváme zásadní přednost samostatnému podávání drogy, i když míchání hrubě drcené drogy do směsí je samozřejmě možné.
 
Výraznější nežádoucí účinky ani [[kontraindikace]] nebyly zjištěny.
 
Droga bývala mistrovskou bylinou bylináře Franěce, který ji formou [[kataplasma]]tu aplikoval především na zánětem zvětšené, povrchově dostupné lymfatické uzliny, což vedlo k urychlení léčby.
 
Použití:
Rostlina se pěstuje jako hodnotné krmivo pro dobytek. Ve farmacii a v léčitelství používáme především semeno.
Droga obsahuje velké množství monogalaktanového slizu, hodnotných bílkovin a oleje. Přítomen je také netoxický alkaloid trigonellin, dusíkatý cholin, malé množství silice, triterpenové saponiny, lecitin, hořčiny, flavonoidy, vitamín PP a stopové prvky. Nověji objevenou látkou je diosgenin, který je důležitý při aplikacích orálních antikoncepčních prostředků s léky, obsahujícími pohlavní hormony.
Důležitá je přítomnost metylbetainu kyseliny nikotinové a jejího amidu - vitamínu PP. V listech je obsažen kumarin, takže se jimi někdy „maskuje“ nekvalitní seno.
Droga povzbuzuje trávení, ulevuje při kašli, nadýmání a při průjmech a mírně snižuje hladinu krevního cukru. Celkově posiluje a působí jako univerzální tonikum, zejména v geriatrii. Odpradávna se využívala jako ženské afrodisiakum.
Tato droga je ale nejvíce vhodná pro zevní použití. Kaše z mletého řeckého sena vytahuje hnis z ran a vředů, změkčuje zatvrdliny a poúrazová zatvrdnutí svalů a šlach a působí také proti měkkým otokům. Díky amidu kyseliny nikotinové droga účinně zasahuje do místních hojivých procesů, zlepšuje látkovou výměnu a průtok krve vlásečnicemi, což je možné léčebně využít na přípravu velmi hodnotných léčivých klyzmat, případně kloktadel.
Drogu podáváme vnitřně formou prášku nebo formou nálevu z hrubě drcených semen. Při zevním použití dáváme většinou přednost použití kašovitého obkladu. Potřebné množství prášku krátce povaříme s přiměřeným množstvím vody, aby vznikla kaše. K ní přidáme malé množství octa. Hustou kašičku natřeme na tlusto na lněné plátno a použijeme jako obvaz.
Odborná literatura uvádí u práškované drogy velmi nepříjemné aroma, ale není to oprávněné. Droga nezapáchá, jen má zvláštní aroma. S ohledem na specifičnost jejího použití dáváme zásadní přednost samostatnému podávání drogy, i když míchání hrubě drcené drogy do směsí je samozřejmě možné. Výraznější nežádoucí účinky ani kontraindikace nebyly zjištěny.
Droga bývala mistrovskou bylinou bylináře Franěce, který ji formou kataplasmatu aplikoval především na zánětem zvětšené, povrchově dostupné lymfatické uzliny, což vedlo k urychlení léčby.
Pro homeopatické zpracování používáme zralé semeno, sbírané na podzim. Užíváme podobně jako v alopatii, vnitřně i zevně, hlavně při cukrovce, pro posílení žaludku, při zánětech mandlí a jícnu, při poruchách látkové výměny apod. zevně na obklady, výplachy a koupele otoků, podlitin, zánětů, křečových žil atd.
 
Staří Egypťané používali semeno pískavice při balzamování. Droga může také sloužit jako koření a lze ji nalézt ve známých směsích curry nebo chutney. V Orientě mladé ženy pravidelně jedí semeno řeckého sena, aby měly pěkné prsy.
Staří Egypťané používali semeno pískavice při balzamování. Droga může také sloužit jako koření a lze ji nalézt ve známých směsích [[Kari|curry]] nebo [[chutney]]. V Orientu některé mladé ženy pravidelně jedí semeno řeckého sena, aby měly pěkné prsy.
Tato rostlina je také využitelná při bolestech zubů v důsledku hnisavých zánětů. V tomto případě pomáhají výplachy a obklady odvarem směsi šalvěje, heřmánku, kořene proskurníku a řeckého sena, všeho stejným dílem.
 
Tato rostlina je také využitelná při bolestech zubů v důsledku hnisavých [[zánět]]ů. V tomto případě pomáhají výplachy a obklady odvarem směsi [[šalvěj]]e, [[heřmánek|heřmánku]], kořene [[proskurník]]u a řeckého sena, všeho stejným dílem.
 
Při zánětu nehtového lůžka, pokud se už vytvořil hnisavý zánět, vymyjeme místo heřmánkem a obkládáme semenem řeckého sena, které přiložíme na celou ruku a ponecháme nejméně 15 minut působit.
 
U vředů je důležité jejich změkčování. Nejlépe je použít práškované semeno řeckého sena, povařené v trošce mléka na kaši, kterou vřed obložíme a přikryjeme obvazem.
V rekonvalescenci velmi pomáhá konzumace polévkové lžíce pomletého semene smíchané s medem na hustou kaši. Podáváme třikrát denně čajovou lžičku, během jídla.
 
V rekonvalescenci velmi pomáhá konzumace polévkové lžíce pomletého semene smíchané s [[med]]em na hustou kaši. Podáváme třikrát denně čajovou lžičku, během jídla.
 
[[ar:حلبة]]
[[az:Samanlıq güldəfnəsi]]
[[bn:মেথি]]
[[bg:Сминдух]]
[[ca:Fenigrec]]
[[da:Bukkehorn]]
[[de:Bockshornklee]]
[[dv:އޯބަތް]]
[[en:Fenugreek]]
[[es:Trigonella foenum-graecum]]
[[fa:شنبلیله]]
[[fr:Fenugrec]]
[[gl:Alforfa]]
[[gu:મેથી]]
[[hi:मेथी]]
[[hsb:Kozyradka]]
[[id:Kelabat]]
[[it:Trigonella foenum-graecum]]
[[he:גרגרנית יוונית]]
[[kn:ಮೆಂತೆ]]
[[ka:უცხო სუნელი]]
[[ku:Şembelîk]]
[[lt:Ožragė]]
[[hu:Görögszéna]]
[[ml:ഉലുവ]]
[[ms:Halba]]
[[nl:Fenegriek]]
[[ja:フェヌグリーク]]
[[no:Bukkehornkløver]]
[[ps:ملخوزه]]
[[pl:Kozieradka pospolita]]
[[pt:Feno-grego]]
[[ro:Schinduf]]
[[ru:Пажитник сенной]]
[[sa:मेथिका]]
[[simple:Fenugreek]]
[[sk:Senovka grécka]]
[[fi:Rohtosarviapila]]
[[sv:Bockhornsklöver]]
[[ta:வெந்தயம்]]
[[te:మెంతులు]]
[[tr:Çemen otu]]
[[uk:Гуньба сінна]]
[[ur:میتھی]]
[[vi:Cỏ ca ri]]
[[yi:באקסהארן]]
[[zh:胡芦巴]]