Po rejseukončení úspěšné rejsy do horních Uher, která se odehrála v prvních měsících roku 1428, vyrazilopokračovalo husitské vojsko v ofenzivních akcích na půdě nepřítele a z [[Uherský Brod|Uherského Brodu]] vyrazilo přes [[Přerov]] a hrad [[Odry]] ke slezským hranicím. Výpravy se účastnili sirotcikališníci vz čeleMoravy sa Velekempříslušníci téměř všech ústředních husitských frakcí z BřezniceČech v čele se sirotčí a Prokůpkemtáborskou spolupolní sobcí. Prve jmenovaní vytáhli do táboritypole pod velením ProkopaVeleka Holéhoz Březnice, jenž byl doprovázen knězem Prokůpkem, v čele táborů stáli Prokop Holý, který řídil duchovní a politickou správu vojska, JanaJan z Bukoviny a jeho pobočníkapobočník ZikmundaZikmund z Vranova. PoSpolu bokus těchtotěmito oddílůoddíly stálivyrazila pražanéi část hotovosti [[Nové Město (Praha)|Nového města pražského]] vedenívedená Janem Tovačovským z Cimburka a hejtman táborské posádky v Břeclavi kníže Fedor z Ostrogu.<ref name="Šmahel, 202">{{Citace monografie | příjmení = Šmahel | jméno = František | odkaz na autora = František Šmahel | titul = Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 202 | isbn = 80-7184-075-0}}</ref> PředAčkoli jsou autentické informace o této spanilé jízdě velmi nedostatečné, je známo, že před důrazným postupem českého vojska uprchli obyvatelé [[Ostrava|Ostravy]], [[Kietrz|Ketře]] ia [[Osoblaha|Osoblahy]]. aTaké opavský kníže Václav sse husityneodhodlal k obraně svých statků a raději s husity uzavřel příměří.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Palacký | jméno = František | odkaz na autora = František Palacký | titul = Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1907 | vydání = | strany = 625 | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref> DobytyDobyt bylybyl rovněžhrad [[Hukvaldy]], města [[Gogówek| Hlohov]], [[Prudnik]], [[Biała|Bělá]] a [[Strzeleczki|Střelč]], jež náležely k majetku Bolka Opolského. Ten pod tíhou okolností uzavřel s Čechy spojeneckou smlouvu po [[13. březen|13. březnu]].<ref name="Šmahel, 202" /> Další postup husitů posléze směřoval k Nise, kde se jim do cesty postavilo vojsko, jež shromáždil vratislavský biskup Konrád. Do jeho řad mimo jiné povolal Jana Münsterberského, olavského knížete Ludvíka, jeho bratra Ruprechta a kladského hejtmana Půtu z Častolovic. Posledně jmenovaného současně pověřil vrchním velením.<ref name="Šmahel, 202" />
