Dějiny Bulharska: Porovnání verzí

V roce 1955 se do čela státu postavil [[Todor Živkov]], jehož vláda určovala fungování státu po celé období komunistické nadvlády. Živkovův režim trval 33 let, jednalo se o jednoho z nejdéle sloužících komunistických předáků v celém Východním bloku. Zaostalá zemědělská země získala nějakou pomoc z rozvinutějších socialistických zemí, mezi které se řadilo například [[Východní Německo]], nebo [[Československo]]. Nastal rychlý průmyslový růst, který měla akcelerovat ještě snaha o hospodářskou reformu v letech [[1964]]-[[1968]]. Ta sice přinesla první úspěchy, byla však zamítnuta z obav, že by se do země rozšířil "revizionismus", tedy události [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]], proti kterým BKS velmi rázně protestovala. Během komunistické vlády se kromě velkolepého budování přátelství se Sovětským svazem a snahy získat co nejvíce západních turistů na černomořské pobřeží také zhoršily vztahy mezi etnickými skupinami v Bulharsku. Jednalo se hlavně o [[Turci|Turky]] a [[Pomaci|Pomaky]], kteří začali být terčem perzekucí; jejich školy byly uzavírány a byly nuceni přijmout bulharská jména. Celá problematika vedla k protestům v zahraničí, hlavně v Turecku. V roce [[1989]] dosáhla záležitost již tak neúnosné míry, že bylo dovoleno Turkům a Pomakům z Bulharska odejít - do Turecka. To samozřejmě vedlo k eskalaci dalších problémů a způsobilo problémy v Turecku, kam přicházely tisíce lidí.