Filip II. August: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+info |
m mezery za slovy, interpunkce |
||
Řádek 13:
== Vláda ==
[[Soubor:Naissance Philippe II.jpg|thumb|left|upright|Narozený Filip jako ''Boží dar'' ''(středověká iluminace)'']]
Král Ludvík VII. toužící po synovi potřeboval nutně ženu, která mu dá vytouženého následníka trůnu, a proto se již pět týdnů po smrti své druhé manželky [[Konstancie Kastilská|Konstancie]] potřetí oženil s [[Adéla ze Champagne|Adélou]], sestrou hraběte [[Jindřich I. ze Champagne|Jindřicha I. ze Champagne]].<ref name="kolektiv140">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | poznámka = Dále jen ''Francouzští králové'' | strany = 140}}</ref> Příbuzenství bylo posíleno roku [[1164]], kdy se [[Marie Francouzská (1145-1198)|Marie]], Ludvíkova dcera z manželství s [[Eleonora Akvitánská|Eleonorou Akvitánskou]]<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/tetbaldiener/marie_von_frankreich_graefin_von_blois_champagne_1198.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> provdala za macešina bratra a ženich o osmnáct let starší než nevěsta<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/tetbaldiener/heinrich_1_der_freigebige_graf_von_champagne_troyes_brie_1181.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> se tak stal zároveň zetěm svého švagra krále.<ref name="kolektiv140">''Francouzští králové'', s. 140}</ref>
Královo manželství s Adélou bylo požehnáno narozením syna 21. srpna 1165. Dlouze očekávaný Filip pojmenovaný po pradědečkovi se narodil po osmadvaceti letech od uzavření králova prvního manželství a z tohoto důvodu byl nazýván ''Božím darem''.<ref name="kolektiv147">''Francouzští králové'', s. 147</ref> Ludvík VII. byl roku [[1179]] postižen záchvatem mrtvice, po kterém ochrnul a ztratil i způsobilost k vládě.<ref name="kolektiv146">''Francouzští králové'', s. 146</ref> Vliv získali bratři královny Adély a udrželi si jej až do dvorského sněmu, který se konal téhož roku a kde nemocný král se souhlasem pánů vyhlásil Filipovu korunovaci. Čtrnáctiletý mladíček se nečekaně rychle vymanil z vlivu strýců a Adéla po synově sňatku s [[Isabela Henegavská|Isabelou Henegavskou]] hledala oporu dokonce i u [[seznam anglických králů|anglického krále]] [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřicha II.]] Ludvík VII. zemřel o rok později a Adéla se stala vdovou.
Řádek 29:
Richard Lví srdce se při svém návratu do Anglie dostal do [[Německo|německého]] zajetí. Filip situace využil a spojil se s [[Jan Bezzemek|Janem Bezzemkem]], který se snažil Anglii ovládnout a získat tak výhody v podobě diplomatických ústupků i územních zisků.
Když se Jan stal po Richardově smrti anglickým králem, Filip zahájil ještě silnější tlak a postupně oslaboval moc Anglie nejen na kontinentu, ale podněcoval i vnitřní konflikty, které nadále oslabovaly Janovu moc. Roku [[1204]] získal [[Normandie|Normandii]] a roku [[1206]] už mu patřila většina anglického území v severní Francii. Tuto svou snahu završil roku [[1214]] v [[bitva u Bouvines|bitvě u Bouvines]].
{{Citát|... porazil Filip, král Francie, při bitvě krále [[Ota IV. Brunšvický|Otu]], [[Ferdinand Portugalský|hraběte z Flander]], [[Rainald I. z Dammartinu|hraběte z Boulogne]] a několik dalších baronů|poznámka ze Žaltáře [[Ingeborg Dánská|Ingeborg Dánské]]<ref name="duby30"> ''Neděle u Bouvines'', s. 30</ref>}}
Řádek 38:
Osobnost krále Filipa byla na svou dobu velmi netypická. Ačkoli se zúčastnil [[křížové výpravy]], nikdy nebyl [[prototyp]]em válečníka. Údajně se bál [[kůň|koní]] a nevynikal zvláštní silou. Jeho předností bylo ale logické myšlení a obratná [[diplomacie]], díky které se šikovně pohyboval na šachovnici evropské politiky. Byl ale velmi rozhodný a pokud bylo třeba, dokázal se postavit i do čela vojska. Doboví kronikáři o něm mluvili jako o ''pohledném muži hezké postavy, veselé tváře, s pleší, brunátné pleti, který se rád napije a dobře nají.''<ref name="duby29">''Neděle u Bouvines'', s. 29</ref>
Své postavení v boji proti Anglii se snažil posílit i sňatkem s dánskou princeznou [[Ingeborg Dánská|Ingeborg]], dcerou [[Valdemar I. Veliký|Valdemara I.]], od kterého si sliboval námořní pomoc, ke které ale nikdy nedošlo. Tento sňatek uzavřený [[15. srpna]] [[1193]] v [[Amiens]]u také způsobil obrovský skandál, když Filip svou ženu zapudil údajně ihned po svatební noci a usiloval o anulaci manželství.<ref name="kolektiv153">''Francouzští králové'', s. 153</ref> Ingeborg se ale odmítala vzdát postavení francouzské královny, za což ji Filip na několik let držel v domácím vězení. I přesto, že [[papež]] odmítl sňatek zrušit, o tři roky později se Filip znovu oženil s [[Anežka Meránská (1201)|Anežkou Meránskou]] a v tomto svazku vytrval i přes církevní [[klatba|klatbu]], která na něj byla uvalena. Roku [[1200]] ale nakonec na [[papež]]ův nátlak dovolil Ingeborg, aby se vrátila ke dvoru. Anežka odešla na hrad v [[Poissy]], kde při porodu syna Tristana v červenci [[1201]] zemřela.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/andechs_diessener/agnes_maria_von_meran_koenigin_von_frankreich_+_1201.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref>
Během mnoha let, co se snažil o anulaci manželství, používal i prohlášení o [[impotence|impotenci]] způsobené magickými praktikami.<ref>[http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu/woman/68.html www.epistolae.ccnmtl.columbia.edu]</ref>
| |||