Olbersův paradox: Porovnání verzí

'''Olbersův paradox''', též '''Chéseauxův-Olbersův paradox''' či '''fotometrický paradox''' popsaný [[Německo|německým]] [[Astronomie|astronomem]] [[Heinrich Wilhelm Olbers|Heinrichem Wilhelmem Olbersem]] poprvé roku [[1823]] a již dříve také [[Johannes Kepler|Johanem Keplerem]] v roce [[1610]] a astronomy [[Edmund Halley|Halleyem]] a [[Jean-PhilippePhillippe de Cheseaux|de CheseauxChéseaux]] ve [[18. století]], je [[fyzika|fyzikálně]] [[paradox]]ní pozorování toho, že noční obloha je temná – zatímco ve statickém [[nekonečno|nekonečném]] [[vesmír]]u by noční obloha musela být jasná. Toto pozorování je jedním z důkazů pro některý ze současnýsoučasných modelů dynamického vesmíru, jako je třeba model [[Velký třesk|velkého třesku]].

Aby byly hvězdy „rovnoměrně rozprostřeny“ v prostoru, tak musí být také rovnoměrně rozprostřeny v čase – protože do čím větší vzdálenosti hledíme, tím déledále také hledíme do minulosti. Pokud počítáme s nekonečnou velikostí vesmíru, tak to také znamená, že vesmír musí být nekonečně starý, a povaha hvězd se během této nekonečné doby nesmí žádným zásadním způsobem měnit.