Kněz Jan: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
|||
Řádek 12:
==Dopis kněze Jana==
Více se z Ottova příběhu nezachovalo, až dokud se kolem roku 1165 nezačali Evropou šířit kopie ''Dopisu kněze Jana''. Podivuhodný dopisový příběh s mnoha podobnosti s Ottou naznačuje, že jeho autor znal jak ''Skutky Tomášovy'', tak i mýtické legendy o skutcích [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]] známě jako ''Alexandreida''. Dopis byl měl být napsán knězem Janem, potomkem jednoho ze Tří králů a králem [[Indie]] a zřejmě byl určen [[byzanc|byzantskému]] [[seznam byzantských císařů|císaři]] [[Manuel I. Komnenos|Manuelovi I.]]<ref>Silverberg, pp. 40–73.</ref> Mnoho Evropanů
...do své nejpopulárnější podoby rozvinula ve 12. století. Tehdy do Evropy a na Blízký východ začali pronikat [[Mongolové]]. Mongolové jako národ však nebyli jednotni po náboženské stránce, mnozí ze své domoviny byli animisty uctívajícími Štěstěnu, jiní [[buddhismus|buddhisty]] či nestoriánskými křesťany, později někteří konvertovali k [[islám]]u. V té době probíhala mezi muslimy a křesťany „svatá válka“ a křižáci se ve Svaté zemi zoufale bránili sjednoceným blízkovýchodním muslimům. [[Papežství]] proto rozjelo diplomatické úsilí ve snaze získat od Mongolů pomoc a při té příležitosti je obrátit na katolickou víru. Diplomaté z řad mnichů, kteří šli vyjednávat s Velkých chánem do hlavního města [[Mongolská říše|Mongolské říše]] [[Karakorum]]u si cestou po střední Asii všímali různých místních kmenů. Jedním z nich byl i křesťanský turecký kmen Kerajtů, jehož vládce jménem Toghrul měl titul Ongchán. Tento titul byl Evropany zkomolen na jméno ''Johan'' a zde začíná legenda o mocném křesťanském vládci z Asie, který jistě bude nápomocen svým západním bratřím s konečné válce s islámem.
| |||